^ Efezským
1 2 3 |4| 5 6
Ef 4,1 Prosímť tedy vás já vězeň v Pánu, abyste chodili tak, jakž hodné jest na to povolání, kterýmž povoláni jste,
Ef 4,2 Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,
Ef 4,3 Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.
Ef 4,4 Jedno [jest] tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání svého.
Ef 4,5 Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,
Ef 4,6 Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.
Ef 4,7 Ale jednomu každému z nás dána jest milost podlé míry obdarování Kristova.
Ef 4,8 Protož dí: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.
Ef 4,9 Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prvé do nejnižších stran země?
Ef 4,10 Ten [pak], kterýž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.
Ef 4,11 A onť dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné pak evangelisty, jiné pak pastýře a učitele,
Ef 4,12 Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, pro vzdělání těla Kristova,
Ef 4,13 Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,
Ef 4,14 Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;
Ef 4,15 Ale upřímě se majíce v lásce, rosťme v toho všelijak, kterýž jest hlava, [totiž v] Krista.
Ef 4,16 Z kteréhož všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podlé vnitřní moci v míru jednoho každého ouda, zrůst, jakž na tělo přísluší, béře, k vzdělání svému v lásce.
Ef 4,17 A protož totoť pravím a osvědčuji skrze Pána, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,
Ef 4,18 Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kterážjest v nich z zatvrzení srdce jejich.
Ef 4,19 Kteříž zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.
Ef 4,20 Ale vy ne tak jste se vyučili [od] Krista,
Ef 4,21 Ač jestliže jste ho slyšeli, a o něm byli vyučeni, jakž jest pravda v Ježíšovi,
Ef 4,22 [Totiž], žeť vám [náleží] složiti ono první obcování podlé toho starého člověka, rušícího se, podlé žádosti oklamávajících,
Ef 4,23 Obnoviti se pak duchem mysli své,
Ef 4,24 A obléci toho nového člověka, podlé Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.
Ef 4,25 Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek oudové.
Ef 4,26 Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.
Ef 4,27 Nedávejte místa ďáblu.
Ef 4,28 Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama, což dobrého jest, aby měl, z čeho uděliti nuznému.
Ef 4,29 Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale jestli jaká dobrá k vzdělání užitečnému, aby dala milost posluchačům.
Ef 4,30 A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmž znamenáni jste ke dni vykoupení.
Ef 4,31 Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,
Ef 4,32 Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek,jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz