^ Exodus
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 |22| 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40
Ex 22,1 Jestliže by kdo ukradl vola aneb dobytče, a zabil by je neb prodal: pět volů navrátí za toho vola, a čtvero dobytčat za to dobytče.
Ex 22,2 (Jestliže by zloděj zastižen byl při podkopávání a ubit jsa, umřel by: [ten, kdo ho ranil], nebude vinen smrtí.
Ex 22,3 Pakli by to ve dne učinil, smrtí vinen bude.) Bez prodlévání ať navrátí; pakli nemá co, prodán bude pro zlodějství své.
Ex 22,4 Jestliže nalezena bude v rukou jeho krádež, buď vůl, neb osel, buď dobytče ještě živé, dvénásobně navrátí.
Ex 22,5 Jestliže by kdo spásl pole neb vinici, a vpustil hovado své, aby se páslo na cizím poli: což nejlepšího má na poli svém neb vinici své, [tím tu škodu] nahradí.
Ex 22,6 Vyšel-li by oheň, a chytilo by se trní, a shořel by stoh neb stojaté obilí neb pole: nahradí ten, kdož zapálil, [to, což shořelo].
Ex 22,7 Kdyby někdo dal schovati bližnímu svému peníze neb nádoby, a bylo by ukradeno z domu muže toho, jestliže nalezen bude zloděj, dvojnásobně navrátí.
Ex 22,8 Pakli nebude zloděj nalezen, tedy postaven bude pán domu toho před soudce, [a přisáhne], že nevztáhl ruky své na věc bližního svého.
Ex 22,9 O všelijakou věc, o niž by byla nesnáz, buď o vola neb osla, dobytče neb roucho, pro všelikou věc ztracenou, když by [kdo] pravil, že to jest: před soudce přijde pře obou dvou; ten, kohož oni vinného usoudí, dvojnásobně navrátí bližnímu svému.
Ex 22,10 Jestliže by kdo dal bližnímu svému k chování osla neb vola, neb dobytče a jakékoli hovado, a umřelo by neb ochromělo, neb zajato bylo, že žádný neviděl:
Ex 22,11 Přísaha Hospodinova vkročí mezi oba, že nevztáhl ruky své k věci bližního svého; a přijme [jej v tom] pán [věci] té, a [onen] nebude povinen navraceti.
Ex 22,12 Pakli by krádeží vzato bylo od něho, navrátiti zase má pánu jeho.
Ex 22,13 Pakli by udáveno bylo, postaví svědka a nebude povinen upláceti toho, což udáveno jest.
Ex 22,14 Kdyby pak někdo vypůjčil [něčeho] od bližního svého, a ochromělo by aneb umřelo v nepřítomnosti pána jeho, bez výmluvy navrátí zase.
Ex 22,15 Pakli by pán jeho byl s ním, není povinen platiti, poněvadž bylo [za peníze] najaté, a přišlo za mzdu svou.
Ex 22,16 Jestliže by kdo namluvil pannu, kteráž není zasnoubena, a spal by s ní: dáť jí věno, [a vezme ji sobě] za manželku.
Ex 22,17 Pakli by otec její nikoli nechtěl jí dáti jemu, odváží stříbra podlé obyčeje věna panenského.
Ex 22,18 Čarodějnici nedáš živu býti.
Ex 22,19 Kdo by koli scházel se s hovadem, smrtí ať umře.
Ex 22,20 Kdo by obětoval bohům, kromě samému Hospodinu, jako proklatý vyhlazen bude.
Ex 22,21 Příchozímu neučiníš křivdy, aniž utiskneš ho; nebo příchozí byli jste v zemi Egyptské.
Ex 22,22 Žádné vdovy neb sirotka trápiti nebudete.
Ex 22,23 Pakli bez lítosti trápiti je budete, a oni by volali ke mně, vězte, že vyslyším křik jejich.
Ex 22,24 A rozhněvá se prchlivost má, i zbiji vás mečem; a budou ženy vaše vdovy a děti vaši sirotci.
Ex 22,25 Půjčíš-li peněz lidu mému chudému, kterýž jest s tebou: nebudeš jemu jako lichevník, aniž ho lichvou obtížíš.
Ex 22,26 Pakli v základu vezmeš roucho bližního svého, do západu slunce jemu je navrátíš.
Ex 22,27 Nebo ten jediný má oděv, to jest roucho, [jímž přikrývá] tělo své, a na němž spí. Když bude volati ke mně, tedy uslyším, nebo jsem milosrdný.
Ex 22,28 Soudcům nebudeš utrhati, a knížeti lidu svého zlořečiti nebudeš.
Ex 22,29 Z hojnosti [obilí], a tekutých věcí svých neobmeškáš [prvotin obětovati]. Prvorozeného z synů svých mně dáš.
Ex 22,30 Tak učiníš s volem svým a s dobytkem svým: Sedm dní bude s matkou svou, dne pak osmého mně je dáš.
Ex 22,31 Lid svatý budete mi, a nebudete jísti masa z udáveného na poli; psu je vržete.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz