^ Ezechiel
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 |12| 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48
Ez 12,1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Ez 12,2 Synu člověčí, u prostřed domu zpurného ty bydlíš, kteříž mají oči, aby viděli, však nevidí; uši mají, aby slyšeli, však neslyší, proto že dům zpurný jsou.
Ez 12,3 Protož ty, synu člověčí, připrav sobě to, s čím bys se stěhoval, a stěhuj se ve dne před očima jejich. Přestěhuješ se pak z místa svého na místo jiné před očima jejich, zdaby aspoň viděli; nebo dům zpurný jsou.
Ez 12,4 Vynesa pak své věci, jakožto ty, s nimiž se stěhovati máš ve dne před očima jejich, vyjdi u večer před očima jejich, jako ti, kteříž se stěhují.
Ez 12,5 Před očima jejich prokopej sobě zed, a vynes skrze ni.
Ez 12,6 Před očima jejich na rameni nes, po tmě vynes, tvář svou přikrej, a nehleď na zemi; nebo za zázrak dal jsem tě domu Izraelskému.
Ez 12,7 [I] učinil jsem tak, jakž rozkázáno bylo. Věci své vynesl jsem, jakožto ty, s nimiž bych se stěhoval ve dne, u večer pak prokopal jsem sobě zed rukou; po tmě jsem [je] vynesl, na rameni nesa před očima jejich.
Ez 12,8 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně ráno, řkoucí:
Ez 12,9 Synu člověčí, zdaližť řekli dům Izraelský, dům ten zpurný: Co ty děláš?
Ez 12,10 Rciž jim: Takto praví Panovník Hospodin: Na kníže v Jeruzalémě [vztahuje se] břímě toto a na všecken dům Izraelský, kteříž jsou u prostřed něho.
Ez 12,11 Rciž jim: Já jsem zázrakem vaším. Jakož jsem činil, tak se stane jim, postěhují se [a] v zajetí půjdou.
Ez 12,12 A kníže, kteréž jest u prostřed nich, na rameni ponese po tmě a vyjde. Zed prokopají, aby [jej] vyvedli skrze ni; tvář svou zakryje, tak že nebude viděti okem svým země.
Ez 12,13 Nebo roztáhnu sít svou na něj, a polapen bude do vrše mé, a zavedu jej do Babylona, země Kaldejské, kteréž neuzří, a tam umře.
Ez 12,14 Všecky také, kteříž jsou vůkol něho na pomoc jemu, i všecky houfy jeho rozptýlím na všecky strany, a mečem dobytým budu je stihati.
Ez 12,15 I zvědí, že já jsem Hospodin, když je rozptýlím mezi národy, a rozženu je po krajinách.
Ez 12,16 Pozůstavím pak z nich muže nemnohé po meči, po hladu a po moru, aby vypravovali všecky ohavnosti své mezi národy, kamž se dostanou, i zvědí, že já jsem Hospodin.
Ez 12,17 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Ez 12,18 Synu člověčí, chléb svůj s strachem jez, a vodu svou s třesením a s zámutkem pí,
Ez 12,19 A rci lidu země této: Takto praví Panovník Hospodin o obyvatelích Jeruzalémských, o zemi Izraelské: Chléb svůj s zámutkem jísti budou, a vodu svou s předěšením píti, aby obloupena byla země jeho z hojnosti své, pro nátisk všech přebývajících v ní.
Ez 12,20 Města také, v nichž bydlejí, zpustnou, a země pustá bude, a tak zvíte, že já jsem Hospodin.
Ez 12,21 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Ez 12,22 Synu člověčí, jaké to máte přísloví o zemi Izraelské, říkajíce: Prodlí se dnové, aneb zahyne všeliké vidění?
Ez 12,23 Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Učiním, aby přestalo přísloví toto, aniž užívati budou přísloví toho více v Izraeli. Rci jim: Nýbrž přiblížili se dnové ti a splnění všelikého vidění.
Ez 12,24 Nebo nebude více žádného vidění marného, a hádání pochlebníka u prostřed domu Izraelského,
Ez 12,25 Proto že já Hospodin mluviti budu, [a] kterékoli slovo promluvím, stane se. Neprodlíť se dlouho, ale za dnů vašich, dome zpurný, mluviti budu slovo, a naplním je, praví Panovník Hospodin.
Ez 12,26 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Ez 12,27 Synu člověčí, aj, dům Izraelský říkají: Vidění to, kteréž vidí tento, ke dnům mnohým [patří], a na dlouhé časy tento prorokuje.
Ez 12,28 Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Neprodlíť se dlouho všeliké slovo mé, [ale] slovo, kteréž mluviti budu, stane se, praví Panovník Hospodin.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz