^ Nehemiáš
1 2 3 |4| 5 6 7 8 9 10 11 12 13
Neh 4,1 I stalo se, když uslyšel Sanballat, že stavíme zed, rozpálil se hněvem, a rozzlobiv se velmi, posmíval se Židům.
Neh 4,2 Nebo mluvil před bratřími svými a před vojskem Samařským, řka: Co ti bídní Židé berou před sebe? Tak-liž mají býti zanecháni? Což budou obětovati? Za jeden-liž den to dodělati mají? Také-liž i kamení z hromad rumu křísiti budou, kteréž spáleno jest?
Neh 4,3 Tobiáš pak Ammonitský podlé něho řekl: Nechať stavějí, však liška přiběhna, prorazí zed jejich kamennou.
Neh 4,4 Slyš, ó Bože náš, že jsme v pohrdání, a obrať pohanění jejich na hlavu jejich, a dej [je] v loupež v zemi, do níž by zajati byli.
Neh 4,5 A nepřikrývej nepravosti jejich, a hřích jejich od tváři tvé ať není shlazen, proto že jsou tě popouzeli v stavitelích.
Neh 4,6 A tak stavěli jsme tu zed, a spojili všecku až do polu, a měl lid srdce k tomu dílu.
Neh 4,7 Což když uslyšel Sanballat, a Tobiáš a Arabští, Ammonitští i Azotští, že by na dýl přibývalo zdi Jeruzalémské, a že se již byly počaly mezery zavírati, rozpálili se hněvem velice.
Neh 4,8 Protož spuntovali se všickni společně, aby táhli k boji proti Jeruzalému a aby jemu překážku učinili.
Neh 4,9 (My pak modlili jsem se Bohu svému, a postavili jsme stráž proti nim ve dne i v noci, bojíce se jich.
Neh 4,10 Nebo řekli Judští: Zemdlelať jest síla nosičů, a rumu ještě mnoho jest, neodolaliť bychom [jim], stavějíce zed.)
Neh 4,11 Anobrž i řekli nepřátelé naši: Nezvědíť, ani spatří, až vpadneme mezi ně, a pomordujeme je, aneb zastavíme to dílo.
Neh 4,12 Když pak přišli Židé, kteříž s nimi bydlili, a pravili nám [na] desetkrát: [Mějte pozor] na všecka místa, kudyž se chodí k nám:
Neh 4,13 Tedy postavil jsem na dolních místech za zdí, [i] na místech příkrých, a osadil jsem lidem po čeledech s meči, s kopími a lučišti jejich.
Neh 4,14 A když jsem to spatřil, vstana, řekl jsem k přednějším a knížatům i k jinému lidu: Nebojte se jich, [ale] na Pána velikého a hrozného pamatujte, a bojujte za bratří své, za syny své a dcery své, za manželky své a domy své.
Neh 4,15 I stalo se, když uslyšeli nepřátelé naši, že jest nám [to] oznámeno, tožť Bůh rozptýlil radu jejich, a my navrátili jsme se všickni ke zdem, každý k dílu svému.
Neh 4,16 Ale však od toho dne polovice služebníků mých dělali, a polovice jich držela kopí, pavézy a lučiště, a pancíře, a knížata [stála] za vší čeledí Judskou.
Neh 4,17 Ti také, kteříž dělali na zdi, i nosiči břemen, [i] nakladači, [každý] jednou rukou dělal, a v druhé držel braň.
Neh 4,18 Z těch pak, kteříž stavěli, měl jeden každý meč svůj připásaný na bedrách svých, [a tak] stavěli, a trubač [stál] podlé mne.
Neh 4,19 Nebo jsem řekl k přednějším a knížatům i k jinému lidu: Dílo veliké a široké jest, a my porůznu jsme na zdi, podál jeden od druhého.
Neh 4,20 Na kterém byste koli místě uslyšeli hlas trouby, tu se shromažďte k nám. Bůh náš bude bojovati za nás.
Neh 4,21 A tak my dělali jsme dílo, a polovice jich držela kopí od svitání až do soumraku.
Neh 4,22 Tehdáž také řekl jsem lidu: Každý s služebníkem svým nocuj u prostřed Jeruzaléma, ať je máme k stráži v noci, a ve dne k dílu.
Neh 4,23 Pročež i já, i bratří moji, i služebníci moji, i strážní, kteříž [chodí] za mnou, nebudeme svláčeti oděvu svého. Žádný ho nesloží, [leč u] vody.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz