^ Filipenským
|1| 2 3 4
F 1,1 Pavel a Timoteus, služebníci Ježíše Krista, všechněm svatým v Kristu Ježíši, kteříž jsou v [městě] Filippis, s biskupy a s jahny:
F 1,2 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
F 1,3 Děkuji Bohu svému, když se koli na vás rozpomenu,
F 1,4 Vždycky při každé modlitbě své, s radostí za všecky za vás prosbu čině,
F 1,5 Z vašeho obcování evagelium, hned od prvního dne až posavad,
F 1,6 Jist jsa tím, že ten, kterýž začal v vás dílo dobré, dokoná až do dne Ježíše Krista,
F 1,7 Jakož jest mi spravedlivé tak smysliti o všech vás, proto že vás v srdci mám i v vězení svém, a v obraňování i v utvrzování evangelium, vás všecky účastníky milosti mně dané.
F 1,8 Svědek mi jest zajisté Bůh, kterak po všech po vás toužím v střevách Ježíše Krista.
F 1,9 A za to se modlím, aby láska vaše ještě více a více se rozhojňovala v známosti a ve všelikém smyslu,
F 1,10 K tomu, abyste zkušením rozeznati mohli užitečné věci [od neužitečných], tak abyste byli upřímí a bez úrazu, až ke dni Kristovu,
F 1,11 Naplněni jsouce ovocem spravedlnosti, kteréž [nesete] skrze Jezukrista, k slávě a k chvále Boží.
F 1,12 Chciť pak, bratří, abyste věděli, že to, což mne obklíčilo, k většímu prospěchu evangelium přišlo,
F 1,13 Tak že vězení mé pro Krista rozhlášeno jest po všem rathouzu, i jinde všudy.
F 1,14 A mnozí z bratří v Pánu, spolehše na vězení mé, hojnější smělost mají bez strachu mluviti slovo.
F 1,15 A však někteří z závisti a navzdoru, někteří pak také z oblíbení Krista káží.
F 1,16 Ti pak, kteříž navzdoru Krista zvěstují, ne v čistotě, domnívají se, že mi k vězení mému ssoužení přidadí;
F 1,17 Kteří pak z lásky, ti vědí, že jsem k obraně evangelium postaven.
F 1,18 [Ale] což pak [o to]? Nýbrž jakýmkoli způsobem, buď v samé tvárnosti, buď v pravdě Kristus se zvěstuje, i z tohoť se raduji, a ještě radovati budu.
F 1,19 Nebo vím, že mi to přijde k spasení skrze vaši modlitbu, a pomoc Ducha Jezukristova,
F 1,20 Podlé pečlivého očekávání a naděje mé, že v ničem nebudu zahanben, ale ve vší doufanlivé smělosti, jakž [prvé] vždycky, tak i nyní veleben bude Kristus na těle mém,buď skrze život, buď skrze smrt.
F 1,21 Mně zajisté živu býti [jest] Kristus, a umříti zisk.
F 1,22 Jestli mi pak prospěšněji živu býti v těle pro práci, tedy nevím, co bych vyvolil.
F 1,23 K obémuť se k tomu nakloňuji, žádost maje umříti, a býti s Kristem, [což by] mnohem lépe bylo,
F 1,24 Ale pozůstati v těle potřebněji [jest] pro vás.
F 1,25 Načež spoléhaje, vím, že pobudu, a s vámi se všemi spolu pozůstanu k vašemu prospěchu, a k radosti víry,
F 1,26 Aby se vaše ze mne chlouba v KristuJežíši rozhojnila, skrze mou vám zase přítomnost.
F 1,27 Toliko, jakž sluší evangelium Kristovu, obcujte, abych, buď přijda a vás vida, buď vzdálen jsa, slyšel o vás, že stojíte v jednom duchu, jednomyslně pracujíce u víře evangelium,
F 1,28 A v ničemž se nestrachujíce protivníků, což jest jim jistým znamením zahynutí, vám pak spasení, a to od Boha.
F 1,29 Nebo vám jest to z milosti dáno pro Krista, abyste netoliko v něho věřili, ale také pro něj i trpěli,
F 1,30 Týž boj majíce, jakýž jste při mně viděli, i nyní o mně slyšíte.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz