^ Filipenským
1 |2| 3 4
F 2,1 Protož jestli jaké potěšení v Kristu, jestli které utěšení lásky, jestli která společnost Ducha, jsou-li která střeva a slitování,
F 2,2 Naplňte radost mou, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,
F 2,3 Nic [nečiníce] skrze svár aneb marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější nežli sebe majíce.
F 2,4 Nehledejte jeden každý jen svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.
F 2,5 To tedy, ciťte při sobě, co i při Kristu Ježíši.
F 2,6 Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,
F 2,7 Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.
F 2,8 A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný byv až do smrti, a to smrti kříže.
F 2,9 Protož i Bůh povýšil ho nade vše, a dal jemu jméno nad každé jméno,
F 2,10 Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, kteříž jsou na zemi, i těch, kteříž jsou pod zemí,
F 2,11 A každý jazyk [aby] vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.
F 2,12 A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více v nepřítomnosti mé, s bázní a s třesením spasení své konejte.
F 2,13 Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podlé dobře libé vůle [své].
F 2,14 Všecko čiňte bez reptání, a bez pochybování,
F 2,15 Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění u prostřed národu zlého a převráceného. Mezi kterýmižto svěťte jako světla na světě,
F 2,16 Slovo života zachovávajíce, ku poctivosti mé v den Kristův, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.
F 2,17 A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se, a spolu raduji se se všechněmi vámi.
F 2,18 A též i vy radujte se, a spolu radujte se se mnou.
F 2,19 Mámť pak naději v Pánu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.
F 2,20 Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.
F 2,21 Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.
F 2,22 Ale jej zkušeného býti víte, že jako syn s otcem, se mnou přisluhoval v evangelium.
F 2,23 Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen uzřím, co se bude díti se mnou.
F 2,24 Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo přijdu k vám.
F 2,25 Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,
F 2,26 Poněvadž toužil po všech vás, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.
F 2,27 A bylť jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.
F 2,28 Protož tím chtivěji poslal jsem ho, abyste, vidouce jej zase, radovali se, a já abych byl bez zámutku.
F 2,29 Přijmětež jej tedy v Pánu se vší radostí, a mějtež takové v poctivosti.
F 2,30 Neboť pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života, aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz