^ Jakub
1 |2| 3 4 5
Jk 2,1 Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista.
Jk 2,2 Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu,
Jk 2,3 A popatřili byste k tomu, kterýž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto poctivě; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých:
Jk 2,4 Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste soudcové v myšleních zlých?
Jk 2,5 Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, [aby] bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, kdož jej milují?
Jk 2,6 Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž bohatí mocí neutiskují vás? A oniť vás i k soudům přivozují?
Jk 2,7 Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?
Jk 2,8 Jestliže pak plníte zákon královský podlé písma: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.
Jk 2,9 Pakliť osoby přijímáte, hřešíte, [a] zákon vás tresce jako přestupníky.
Jk 2,10 Nebo kdo by koli celého zákona ostříhal, přestoupil by pak jediné, všechněmi jest vinen.
Jk 2,11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona.
Jk 2,12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.
Jk 2,13 Nebo odsouzení bez milosrdenství [stane se] tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenství proti odsudku.
Jk 2,14 Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?
Jk 2,15 A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany živnosti vezdejší,
Jk 2,16 Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji, shřejte se, a najezte se, a však nedali byste jim potřeby tělesné, což to platí?
Jk 2,17 Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.
Jk 2,18 Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a já tobě ukáži víru svou z skutků svých.
Jk 2,19 Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť [tomu] věří, a však třesou se.
Jk 2,20 Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?
Jk 2,21 Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?
Jk 2,22 Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho, a z skutků víra dokonalá byla?
Jk 2,23 A tak naplněno jest písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.
Jk 2,24 Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk, a ne z víry toliko?
Jk 2,25 Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši ony posly, a jinou cestou pryč vypustivši?
Jk 2,26 Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz