^ Kazatel
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 |12|
Kaz 12,1 A pamatuj na stvořitele svého ve dnech mladosti své, prvé než nastanou dnové zlí, a přiblíží se léta, o nichž díš: Nemám v nich zalíbení;
Kaz 12,2 Prvé než se zatmí slunce a světlo, a měsíc i hvězdy, a navrátí se hustí oblakové po dešti;
Kaz 12,3 V ten den, v kterémž se třísti budou strážní domu, a nakřiví se muži silní, a ustanou melící, proto že jich málo bude, a zatmí se ti, kteříž vyhlédají z oken,
Kaz 12,4 A zavříny budou dvéře od ulice s slabým zvukem mlení, a povstanou k hlasu ptačímu, a přestanou všecky slibnosti zpěvu;
Kaz 12,5 Ano i vysokosti báti se budou, a úrazu na cestě, a kvésti bude mandlový strom, tak že i kobylka těžká bude, a poruší se žádost; nebo béře se člověk do domu věčného, a choditi budou po ulici kvílící;
Kaz 12,6 Prvé než se přetrhne provaz stříbrný, a než se rozrazí číše zlatá, a roztříští se věderce nad vrchovištěm, a roztrhne se kolo nad studnicí,
Kaz 12,7 A navrátí se prach do země, jakž [prvé] byl, duch pak navrátí se k Bohu, kterýž jej dal.
Kaz 12,8 Marnost nad marnostmi, řekl kazatel, [a] všecko marnost.
Kaz 12,9 Čím pak byl kazatel moudřejší, tím více vyučoval lid umění, a rozvažoval, zpytoval, i složil množství přísloví.
Kaz 12,10 Snažovaltě se kazatel vyhledati věci nejžádostivější, a napsal, což pravého jest, [a] slova věrná.
Kaz 12,11 Slova moudrých podobná ostnům a hřebíkům vbitým, [slova] skladatelů, kteráž jsou vydána od pastýře jednoho.
Kaz 12,12 A tak tedy jimi, synu můj, hojně dosti osvícen býti můžeš. Dělání knih mnohých žádného konce není, a čísti mnoho [jest] zemdlení těla.
Kaz 12,13 Summa všeho, což jsi slyšel: Boha se boj, a přikázaní jeho ostříhej, nebo na tom všecko člověku záleží.
Kaz 12,14 Poněvadž všeliký skutek Bůh přivede na soud, i každou věc tajnou, buďto dobrou, buďto zlou.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz