^ Skutky
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 |18| 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
Sk 18,1 Potom pak Pavel vyšed z Atén, přišel do Korintu.
Sk 18,2 A nalez jednoho Žida, jménem Akvilu, kterýž byl rodem z Pontu, kterýž nedávno byl přišel z Vlach, i Priscillu manželku jeho, (proto že byl rozkázal Klaudius, aby všickni Židé z Říma vyšli), i přivinul se k nim.
Sk 18,3 A že byl téhož řemesla, bydlil u nich, a dělal; nebo řemeslo jejich bylo stany dělati.
Sk 18,4 I hádal se v škole na každou sobotu, a k získání přivodil i Židy i Řeky.
Sk 18,5 A když přišli z Macedonie Sílas a Timoteus, rozněcoval se v duchu Pavel, osvědčuje Židům, že Ježíš jest Kristus.
Sk 18,6 A když oni odporovali a rouhali se, vyraziv prach z roucha, řekl jim: Krev vaše na hlavu vaši. Já čist jsa, hned půjdu ku pohanům.
Sk 18,7 A jda odtud, všel do domu nějakého Justa jménem, ctitele Božího, kteréhož dům byl u samé školy.
Sk 18,8 Krispus pak, kníže školy, uvěřil Pánu se vším domem svým, a mnozí z Korintských slyšavše, uvěřili a pokřtěni byli.
Sk 18,9 I řekl Pán v noci u vidění Pavlovi: Neboj se, ale mluv a nemlč.
Sk 18,10 Nebo já s tebou jsem, a žádnýť nesáhne na tebe, aťby zle učinil; nebo mnoho mám lidu v tomto městě.
Sk 18,11 I byl tu půl druhého léta, káže jim slovo Boží.
Sk 18,12 Když pak Gallio vládařem byl v Achaii, povstali jednomyslně Židé proti Pavlovi, a přivedli jej před soudnou stolici,
Sk 18,13 Pravíce: Tento navodí lidi, aby proti zákonu cítili Boha.
Sk 18,14 A když Pavel měl již otevříti ústa, řekl Gallio Židům: Ó Židé, jestliže by co nepravého stalo se, neb nešlechetnost nějaká, slušně bych vás vyslyšel.
Sk 18,15 Pakliť jsou jaké hádky o slovích a o jméních a zákonu vašem, vy sami k tomu přihlédněte. Já zajisté toho soudce býti nechci.
Sk 18,16 I odehnal je od soudné stolice.
Sk 18,17 Tedy Řekové všickni, uchopivše Sostena, kníže školy, bili jej před soudnou stolicí, a Gallio na to nic nedbal.
Sk 18,18 Pavel pak, pobyv tam ještě za mnoho dní, i rozžehnav se s bratřími, plavil se do Syrie, a s ním spolu Priscilla a Akvila, oholiv hlavu v Cenchreis; nebo byl učinil slib.
Sk 18,19 I přišed do Efezu, nechal jich tu; sám pak všed do školy, hádal se s Židy.
Sk 18,20 A když ho prosili, aby déle pobyl u nich, nepovolil.
Sk 18,21 Ale požehnav jich, řekl: Musím já jistotně svátek ten, kterýž nastává, v Jeruzalémě slaviti, ale navrátím se k vám zase, bude-li vůle Boží. I bral se z Efezu.
Sk 18,22 A přišed do Cesaree, vstoupil, a pozdraviv církve, odtud šel do Antiochie.
Sk 18,23 A pobyv tu za některý čas, odšel a procházel pořád Galatskou krajinu a Frygii, potvrzuje všech učedlníků.
Sk 18,24 Žid pak nějaký, jménem Apollo, rodem z Alexandrie, muž výmluvný, přišel do Efezu, učený v písmě.
Sk 18,25 Ten byl počátečně naučen cestě Páně, a byv vroucího ducha, mluvil a učil pilně těm věcem, kteréž jsou Páně, znaje toliko křest Janův.
Sk 18,26 A ten počal svobodně mluviti v škole. Kteréhož slyševše Priscilla a Akvila, přijali ho k sobě, a dokonaleji vypravovali jemu o cestě Boží.
Sk 18,27 A když chtěl jíti do Achaie, bratří napomenuvše ho, psali učedlníkům, aby jej přijali. Kterýž když tam přišel, mnoho prospěl těm, kteříž uvěřili skrze milost [Boží].
Sk 18,28 Nebo náramně přemáhal Židy, zjevně přede všemi toho dokazuje z písem, že Ježíš jest Kristus.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz