^ Jan
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 |13| 14 15 16 17 18 19 20 21
J 13,1 Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
J 13,2 A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil),
J 13,3 Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal, a že od Boha vyšel a k Bohu jde,
J 13,4 Vstal od večeře, a složil roucho, a vzav rouchu, přepásal se.
J 13,5 Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.
J 13,6 Tedy přišel k Šimonovi Petrovi, a on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?
J 13,7 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.
J 13,8 Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou.
J 13,9 Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
J 13,10 Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čisti jste, ale ne všickni.
J 13,11 Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čisti jste.
J 13,12 Když pak umyl nohy jejich, a vzal roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
J 13,13 Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
J 13,14 Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
J 13,15 Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy činili.
J 13,16 Amen, amen pravím vám: Není služebník větší nad pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
J 13,17 Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
J 13,18 Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musíť se naplniti písmo: Ten, kdož jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
J 13,19 Nyní pravím, vám, prvé než by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
J 13,20 Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
J 13,21 A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
J 13,22 Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
J 13,23 Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, ten, jehož miloval Ježíš.
J 13,24 Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví.
J 13,25 A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
J 13,26 Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, [synu] ŠimonaIškariotského.
J 13,27 A hned po té skyvě chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
J 13,28 Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
J 13,29 Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, aneb aby něco chudým dal.
J 13,30 A on vzav skyvu chleba, hned vyšel, A byla noc.
J 13,31 Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
J 13,32 A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
J 13,33 Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, ale jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, i vám pravím nyní.
J 13,34 Přikázaní nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, abyste i vy milovali jeden druhého.
J 13,35 Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.
J 13,36 Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.
J 13,37 Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? Duši svou za tebe položím.
J 13,38 Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen, amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz