^ Jan
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 |14| 15 16 17 18 19 20 21
J 14,1 Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte.
J 14,2 V domě Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám.
J 14,3 Jduť, abych vám připravil místo. A když odejdu, a připravím vám místo, zase přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.
J 14,4 A kam já jdu, víte, i cestu víte.
J 14,5 Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti?
J 14,6 Dí jemu Ježíš: Já jsem ta cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.
J 14,7 Byste znali mne, také i Otce mého znali byste; a již nyní jej znáte, a viděli jste ho.
J 14,8 Řekl jemu Filip: Pane, ukaž nám Otce, a dostiť jest nám.
J 14,9 Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterakž ty pravíš: Ukaž nám Otce?
J 14,10 Nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky.
J 14,11 Věřtež mi, že jsem já v Otci a Otec ve mně; aneb aspoň pro ty samy skutky věřte mi.
J 14,12 Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, skutky, kteréž já činím, i on činiti bude, a větší nad ty činiti bude; nebo já jdu k Otci svému.
J 14,13 A jestliže byste co prosili ve jménu mém, toť učiním, aby oslaven byl Otec v Synu.
J 14,14 Budete-li zač prositi ve jménu mém, jáť učiním.
J 14,15 Milujete-li mne, přikázaní mých ostříhejte.
J 14,16 A jáť prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky,
J 14,17 Toho Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijíti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy znáte jej, neboť u vás přebývá, a v vás bude.
J 14,18 Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám.
J 14,19 Ještě maličko, a svět mne více neuzří, ale vy uzříte mne; nebo já živ jsem, i vy živi budete.
J 14,20 V ten den vy poznáte, že já jsem v Otci svém, a vy ve mně, a já v vás.
J 14,21 Kdož by měl přikázaní má, a ostříhal jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati, a zjevím jemu samého sebe.
J 14,22 Řekl jemu Judas, ne onen Iškariotský: Pane, jakž jest to, že sebe nám zjeviti chceš, a ne světu?
J 14,23 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Miluje-li mne kdo, slova mého ostříhati bude, a Otec můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme.
J 14,24 Kdožť nemiluje mne, slov mých neostříhá; a slovo, kteréž slyšíte, neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal, Otcovo.
J 14,25 Toto mluvil jsem vám, u vás přebývaje.
J 14,26 Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu, a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám.
J 14,27 Pokoj zůstavuji vám, pokoj svůj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj.
J 14,28 Slyšeli jste, že já řekl jsem vám: Jdu, a zase přijdu k vám. Kdybyste mne milovali, radovali byste se jistě, že jsem řekl: Jdu k Otci; nebo Otec větší jest nežli já.
J 14,29 A nyní pověděl jsem vám, prvé než by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili.
J 14,30 Již nemnoho mluviti budu s vámi; neboť jde kníže tohoto světa, ale nemáť nic na mně.
J 14,31 Ale aby poznal svět, že miluji Otce, a jakož mi přikázal Otec, tak činím. Vstaňte, poďme odtud.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz