^ Leviticus
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 |19| 20 21 22 23 24 25 26 27
Lv 19,1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
Lv 19,2 Mluv ke všemu množství synů Izraelských a rci jim: Svatí buďte, nebo svatý [jsem], já Hospodin Bůh váš.
Lv 19,3 Jeden každý matky své a otce svého báti se budete. A sobot mých ostříhejte, [nebo] já jsem Hospodin Bůh váš.
Lv 19,4 Neobracejte se k modlám, a bohů litých nedělejte sobě: Já jsem Hospodin Bůh váš.
Lv 19,5 A když obětovati budete oběti pokojné Hospodinu, z dobré vůle své obětovati budete je.
Lv 19,6 Kterého dne obětovati budete, jísti budete [je], i nazejtří; což by pak zůstalo až do třetího dne, ohněm spáleno bude.
Lv 19,7 Pakli předce jísti budete dne třetího, věc ohavná bude, a nebude oblíbena.
Lv 19,8 Kdož by to jedl, [pokutu] nepravosti své ponese; nebo svatosti Hospodinovy poškvrnil, protož vyhlazena bude duše ta z lidu svého.
Lv 19,9 Když budete žíti obilé země vaší, nesežneš naskrze všeho pole svého, a nebudeš sbírati pozůstalých [klasů] žně své.
Lv 19,10 Tolikéž ostatků vinice své nebudeš bráti, a zrní vinice své nebudeš sbírati; chudému a příchozímu zanecháš toho: Já jsem Hospodin Bůh váš.
Lv 19,11 Nekraďte a nelžete, a nižádný neoklamávej bližního svého.
Lv 19,12 Nepřisahejte křivě ve jméno mé, aniž [kdo] poškvrňuj jména Boha svého: Já jsem Hospodin.
Lv 19,13 Neutiskneš mocí bližního svého, aniž obloupíš [ho]. Nezůstane mzda dělníka u tebe až do jitra.
Lv 19,14 Hluchému nebudeš zlořečiti, a před slepým nepoložíš úrazu, ale báti se budeš Boha svého, [nebo] já jsem Hospodin.
Lv 19,15 Neučiníš neprávě v soudu. Nepřijmeš osoby chudého, aniž šanovati budeš osoby bohatého; spravedlivě souditi budeš bližního svého.
Lv 19,16 Nebudeš choditi jako utrhač v lidu svém, aniž státi budeš na hrdlo bližnímu svému: Já jsem Hospodin.
Lv 19,17 Nebudeš nenáviděti bratra svého v srdci svém; svobodně potresceš bližního svého, a nesneseš na něm hříchu.
Lv 19,18 Nebudeš se mstíti, aniž držeti budeš [hněvu] proti synům lidu svého, ale milovati budeš bližního svého jako sebe samého: Já jsem Hospodin.
Lv 19,19 Ustanovení mých ostříhejte. Hovadu svému nedáš se scházeti s [hovadem] jiného pokolení. Pole svého neposeješ rozdílným semenem, a rouchem z rozdílných věcí, [jako] z vlny a ze lnu, [setkaným] nebudeš se odívati.
Lv 19,20 Jestliže by muž spal s ženou, a obcoval s ní, kteráž děvkou jsuc, byla by zasnoubená [jinému] muži, a nebyla by žádnou mzdou vykoupena, ani propuštěna: [oba dva] zmrskáni budou, a neumrouť; nebo nebyla svobodná učiněna.
Lv 19,21 On pak přivede obět za vinu svou Hospodinu ke dveřím stánku úmluvy, skopce za vinu.
Lv 19,22 I očistí jej kněz skopcem, [kterýž se obětuje] za vinu před Hospodinem, od hříchů jeho, kterýmž zhřešil, a bude mu odpuštěn hřích jeho.
Lv 19,23 Když pak vejdete do země, a nasázíte všelikého stromoví ovoce nesoucího, tedy obřežete neobřezání jeho, [totiž] ovoce jeho. Po tři léta budete míti je [za] neobřezané, [protož] nebude jedeno.
Lv 19,24 Čtvrtého pak léta bude všeliké ovoce jeho posvěcené k chválení Hospodina,
Lv 19,25 (Pátého [teprv] léta jísti budete ovoce jeho), aby rozmnožil vám úrody jeho; [nebo] já jsem Hospodin Bůh váš.
Lv 19,26 Nic nebudete jísti se krví. Nebudete hádati, aniž na časích zakládati budete.
Lv 19,27 Nebudeš střihati [vlasů] hlavy své okrouhle, aniž zohaví [kdo] brady své.
Lv 19,28 Nad mrtvým pak nebudete řezati těla svého, a žádného znamení vyrytého na sobě neučiníte: Já jsem Hospodin.
Lv 19,29 Nepoškvrňuj dcery své, dopouštěje smilniti jí, aby země nesmilnila a nebyla naplněna nešlechetností.
Lv 19,30 Sobot mých ostříhati budete, a svatyně mé báti se budete: Já jsem Hospodin.
Lv 19,31 Neobracejte se k hadačům a věšťcům, ani od nich rady beřte, poškvrňujíce se s nimi: Já jsem Hospodin Bůh váš.
Lv 19,32 Před [člověkem] šedivým povstaň, a cti osobu starého, a boj se Boha svého, [nebo] já jsem Hospodin.
Lv 19,33 Jestliže bude pohostinu u tebe příchozí v zemi vaší, nečiňte jemu křivdy.
Lv 19,34 Jakožto [jeden] z doma zrozených vašich, [tak] bude vám příchozí, kterýž jest u vás pohostinu, a milovati ho budeš jako sebe samého; nebo [i vy] pohostinu jste byli v zemi Egyptské: Já jsem Hospodin Bůh váš.
Lv 19,35 Nečiňte neprávě v soudu, v rozměřování, v váze a v míře.
Lv 19,36 Závaží spravedlivé, kámen spravedlivý, korec spravedlivý, pintu spravedlivou míti budete: Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vás vyvedl z země Egyptské.
Lv 19,37 Protož ostříhejte všech ustanovení mých a všech soudů mých, a čiňte je, [nebo] já jsem Hospodin.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz