^ Leviticus
1 2 3 4 5 6 |7| 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27
Lv 7,1 Tento pak bude řád oběti za provinění; svatá svatých jest.
Lv 7,2 Na kterémž místě zabijí se obět zápalná, [na témž] zabijí [i] obět za vinu, a pokropí krví její oltáře svrchu vůkol.
Lv 7,3 Všecken pak tuk její obětovati bude z ní, ocas i tuk střeva přikrývající.
Lv 7,4 Též obě dvě ledvinky s tukem, kterýž jest na nich i na slabinách; a branici, kteráž jest na jatrách, s ledvinkami odejme.
Lv 7,5 I bude páliti to kněz na oltáři v obět ohnivou Hospodinu; obět za provinění jest.
Lv 7,6 Všeliký pohlaví mužského mezi kněžími jísti bude ji, na místě svatém jedena bude; svatá svatých jest.
Lv 7,7 Jakož obět za hřích, tak obět za vinu, jednostejné právo míti budou; knězi, kterýž by ho očišťoval, [přináležeti] bude.
Lv 7,8 Knězi pak, kterýž by něčí obět zápalnou obětoval, kůže té oběti zápalné, kterouž obětoval, [přináležeti] bude.
Lv 7,9 Nadto všeliká obět suchá, kteráž v peci pečena bude, a všecko, což na pánvici aneb v kotlíku strojeno bude, knězi, kterýž to obětuje, [přináležeti] bude.
Lv 7,10 Tolikéž všeliká obět suchá olejem zadělaná aneb upražená, všechněm synům Aronovým [přináležeti] bude, a to jednomu jako druhému.
Lv 7,11 Tento pak bude řád oběti pokojné, kterouž by obětoval Hospodinu:
Lv 7,12 Jestliže by ji obětoval v oběti chvály, tedy obětovati bude v obět chvály koláče nekvašené, olejem zadělané a oplatky nekvašené, olejem pomazané a mouku bělnou smaženou, [s] těmi koláči olejem zadělanými.
Lv 7,13 Mimo [ty] koláče [také] chléb kvašený obětovati bude obět svou, v obět chvály pokojných obětí svých.
Lv 7,14 A budeť obětovati z něho jeden [pecník], ze vší [té] oběti Hospodinu obět ku pozdvižení, [a ten přináležeti] bude tomu knězi, kterýž kropil krví té oběti pokojné.
Lv 7,15 Maso pak obět, z té oběti chvály, [jenž jest] obět pokojná, v den obětování jejího jedeno bude, aniž co zůstane z něho do jitra.
Lv 7,16 Jestliže by pak z slibu aneb z dobré vůle obětoval obět svou, [tolikéž] v den obětování jejího jedena bude; a jestliže by co zůstalo z toho, tedy na druhý den jísti se bude.
Lv 7,17 Jestliže by pak co masa z té oběti zůstalo do třetího dne, ohněm spáleno bude.
Lv 7,18 Pakli by kdo předce jedl maso oběti pokojné dne třetího, nebudeť příjemný ten, kterýž ji obětoval, aniž přijata bude, [ale] ohavnost bude, a kdož by koli jedl je, ponese nepravost svou.
Lv 7,19 Též maso, kteréž by se dotklo něčeho nečistého, nebude jedeno, ale ohněm spáleno bude; maso pak jiné, kdož by koli čistý byl, bude moci jísti.
Lv 7,20 Nebo člověk, kterýž by jedl maso z oběti pokojné, kteráž jest Hospodinu [obětována], a byl by poškvrněný: tedy vyhlazen bude člověk ten z lidu svého.
Lv 7,21 A kdož by se dotkl něčeho nečistého, buďto nečistoty člověka, buď hovada nečistého aneb všeliké ohavnosti nečisté, a jedl by maso z oběti pokojné, kteráž jest Hospodinu [posvěcena]: tedy vyhlazen bude člověk ten z lidu svého.
Lv 7,22 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:
Lv 7,23 Mluv k synům Izraelským a rci [jim]: Žádného tuku z vola, aneb z ovce, aneb z kozy nebudete jísti.
Lv 7,24 Ačkoli tuk mrtvého a tuk udáveného [hovada] může užíván býti k všeliké potřebě, ale jísti ho nikoli nebudete.
Lv 7,25 Nebo kdož by koli jedl tuk z hovada, kteréž obětovati bude člověk v obět ohnivou Hospodinu, vyhlazen bude člověk ten, kterýž jedl, z lidu svého.
Lv 7,26 Tolikéž krve žádné jísti nebudete ve všech příbytcích svých, buď z ptactva, buď z hovada.
Lv 7,27 Všeliký člověk, kterýž by jedl jakou krev, vyhlazen bude z lidu svého.
Lv 7,28 Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka:
Lv 7,29 Mluv k synům Izraelským a rci: Kdož by obětoval obět svou pokojnou Hospodinu, on sám přinese obět svou Hospodinu z obětí pokojných svých.
Lv 7,30 Ruce jeho obětovati budou obět ohnivou Hospodinu. Tuk s hrudím přinese, a hrudí aby bylo v obět sem i tam obracení před Hospodinem.
Lv 7,31 Páliti pak bude kněz tuk na oltáři, ale hrudí to zůstane Aronovi i synům jeho.
Lv 7,32 A plece pravé dáte knězi ku pozdvižení z obětí pokojných vašich.
Lv 7,33 Kdožkoli z synů Aronových obětovati bude krev obětí pokojných a tuk, tomu se dostane plece pravé na díl [jeho].
Lv 7,34 Nebo hrudí sem i tam obracení a plece vzhůru pozdvižení vzal jsem od synů Izraelských z obětí pokojných jejich, a dal jsem je Aronovi knězi i synům jeho právem věčným od synů Izraelských.
Lv 7,35 Toť jest [díl] pomazání Aronova, a pomazání synů jeho z ohnivých obětí Hospodinových, ode dne [toho], v kterémž jim přistoupiti rozkázal k vykonávání kněžství Hospodinu,
Lv 7,36 Kterýž přikázal Hospodin, aby jim ode dne, v kterémž jich pomazal, dáván byl od synů Izraelských právem věčným po rodech jejich.
Lv 7,37 Tenť jest řád oběti zápalné, oběti suché, oběti za hřích, oběti za vinu, a posvěcování i obětí pokojných,
Lv 7,38 Kteréž přikázal Hospodin Mojžíšovina hoře Sinai [toho] dne, když přikázal synům Izraelským, aby obětovali oběti své Hospodinu na poušti Sinai.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz