^ Přísloví
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 |17| 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
Př 17,1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem,nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Př 17,2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
Př 17,3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
Př 17,4 Zlý [člověk] pozoruje řečí nepravých, [a] lhář poslouchá jazyka převráceného.
Př 17,5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; [a] kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Př 17,6 Koruna starců [jsou] vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Př 17,7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Př 17,8 [Jako] kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
Př 17,9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Př 17,10 [Více] se chápá rozumného [jedno] domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Př 17,11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
Př 17,12 [Lépe] člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Př 17,13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Př 17,14 Začátek svady [jest, jako] když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
Př 17,15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností [jsou] Hospodinu oba jednostejně.
Př 17,16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Př 17,17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
Př 17,18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
Př 17,19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; [a] kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Př 17,20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
Př 17,21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému [zplodil jej], aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Př 17,22 Srdce veselé očerstvuje [jako] lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
Př 17,23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
Př 17,24 Na oblíčeji rozumného [vidí se] moudrost, ale oči blázna [těkají až] na konec země.
Př 17,25 K žalosti [jest] otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Př 17,26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Př 17,27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
Př 17,28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, [a] zacpávaje rty své, za rozumného.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz