^ Přísloví
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 |20| 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
Př 20,1 Víno [činí] posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
Př 20,2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
Př 20,3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se [do nich] zapletá, blázen jest.
Př 20,4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
Př 20,5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
Př 20,6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
Př 20,7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
Př 20,8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
Př 20,9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?
Př 20,10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností [jest] Hospodinu.
Př 20,11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
Př 20,12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
Př 20,13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, [a] nasytíš se chlebem.
Př 20,14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
Př 20,15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot [jsou] rtové umělí.
Př 20,16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
Př 20,17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
Př 20,18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
Př 20,19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
Př 20,20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
Př 20,21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
Př 20,22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
Př 20,23 Ohavností [jsou] Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
Př 20,24 Od Hospodina [jsou] krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
Př 20,25 Osídlo [jest] člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase [toho] vyhledávati.
Př 20,26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
Př 20,27 Duše člověka [jest] svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
Př 20,28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
Př 20,29 Ozdoba mládenců [jest] síla jejich, a okrasa starců šediny.
Př 20,30 Modřiny ran [jsou] lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz