^ Přísloví
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 |24| 25 26 27 28 29 30 31
Př 24,1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Př 24,2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
Př 24,3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
Př 24,4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
Př 24,5 Muž moudrý [jest] silný, a muž umělý přidává síly.
Př 24,6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
Př 24,7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Př 24,8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
Př 24,9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
Př 24,10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
Př 24,11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Př 24,12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
Př 24,13 Synu můj, jez med, nebo dobrý [jest], a plást sladký dásním tvým.
Př 24,14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže [ji] najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
Př 24,15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
Př 24,16 Nebo [ač] sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
Př 24,17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Př 24,18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
Př 24,19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Př 24,20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
Př 24,21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, [a] k neustavičným se nepřiměšuj.
Př 24,22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
Př 24,23 Také i toto moudrým [náleží]: Přijímati osobu v soudu není dobré.
Př 24,24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, [a] v ošklivost jej vezmou národové.
Př 24,25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
Př 24,26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
Př 24,27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Př 24,28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
Př 24,29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
Př 24,30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
Př 24,31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
Př 24,32 A vida [to], posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Př 24,33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Př 24,34 V tom přijde [jako] pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz