^ Deuteronomium
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 |17| 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34
Dt 17,1 Nebudeš obětovati Hospodinu Bohu svému vola aneb dobytčete, na němž by vada byla, [aneb] jakákoli věc zlá, nebo ohavnost jest Hospodinu Bohu tvému.
Dt 17,2 Bude-li nalezen u prostřed tebe v některém městě tvém, kteráž Hospodin Bůh tvůj dá tobě, muž aneb žena, ješto by se dopouštěl zlého před očima Hospodina Boha tvého, přestupuje smlouvu jeho,
Dt 17,3 A odejda, sloužil by bohům cizím, a klaněl by se jim, buď slunci neb měsíci, aneb kterému rytířstvu nebeskému, čehož jsem nepřikázal,
Dt 17,4 A bylo by povědíno tobě, a slyšel bys [o tom], tedy vyptáš se pilně [na to], a jestliže bude pravda a věc jistá, [že] by se stala taková ohavnost v Izraeli:
Dt 17,5 Bez lítosti vyvedeš muže toho aneb ženu tu, kteříž to zlé páchali, k branám svým, muže toho aneb ženu, a kamením je uházíš, ať zemrou.
Dt 17,6 V ústech dvou aneb tří svědků zabit bude ten, kdož umříti má, nebudeť pak zabit podlé vyznání svědka jednoho.
Dt 17,7 Ruka svědků nejprv bude proti němu k zabití jeho, a potom ruce všeho lidu, a tak odejmeš zlé z prostředku svého.
Dt 17,8 Bylo-li by při soudu něco nesnadného, mezi krví a krví, mezi pří a pří, mezi ranou a ranou, [v] jakékoli rozepři v branách tvých, tedy vstana, půjdeš k místu, kteréž by vyvolil Hospodin Bůh tvůj,
Dt 17,9 A přijdeš k kněžím Levítského [pokolení] aneb k soudci, kterýž by tehdáž byl, i budeš se [jich] ptáti, a oznámíť výpověd soudu.
Dt 17,10 Učiníš tedy vedlé naučení, kteréž by vynesli z místa toho, kteréž by vyvolil Hospodin, a hleď, abys všecko, čemuž by tě učili, tak vykonal.
Dt 17,11 Podlé vyrčení zákona, kterémuž by tě naučili, a podlé rozsudku, kterýžť by vypověděli, učiníš; neuchýlíš se od slova sobě oznámeného ani na pravo ani na levo.
Dt 17,12 Jestliže by pak kdo v zpouru se vydal, tak že by neposlechl kněze postaveného tam k službě před Hospodinem Bohem tvým, aneb soudce, tedy ať umře člověk ten, a odejmeš zlé z Izraele,
Dt 17,13 Aby všecken lid uslyšíce, báli se, a více v zpouru se nevydávali.
Dt 17,14 Když vejdeš do země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě, abys ji dědičně obdržel, a budeš v ní bydliti, a řekneš: Ustanovím nad sebou krále, jako i jiní národové [mají], kteříž jsou vůkol mne:
Dt 17,15 Toho toliko ustanovíš nad sebou krále, kteréhož by vyvolil Hospodin Bůh tvůj. Z prostředku bratří svých ustanovíš nad sebou krále; nebudeš moci ustanoviti nad sebou člověka cizozemce, kterýž by nebyl bratr tvůj.
Dt 17,16 A však ať nemívá mnoho koňů, a ať neobrací zase lidu do Egypta, z příčiny rozmnožení koňů, zvláště poněvadž Hospodin vám řekl: Nevracujte se zase cestou touto více.
Dt 17,17 Nebudeť také míti mnoho žen, aby se neodvrátilo srdce jeho; stříbra také aneb zlata ať sobě příliš nerozmnožuje.
Dt 17,18 Když pak dosedne na stolici království svého, vypíše sobě připomenutý zákon tento do knihy z té, [kteráž bude] před oblíčejem kněží Levítských.
Dt 17,19 A bude jej míti při sobě, a čísti jej bude po všecky dny života svého, aby se naučil báti Hospodina Boha svého, [a] aby ostříhal všech slov zákona tohoto i ustanovení těch, a činil je,
Dt 17,20 Aby nepozdvihlo se srdce jeho nad bratří jeho, a neuchýlilo se od přikázaní na pravo aneb na levo, aby dlouho živ byl v království svém, on i synové jeho u prostřed Izraele.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz