^ Deuteronomium
1 |2| 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34
Dt 2,1 Potom obrátivše se, táhli jsme na tu poušť cestou k moři Rudému, jakož mluvil Hospodin ke mně, a obcházeli jsme horu Seir za dlouhý čas,
Dt 2,2 Až mi řekl Hospodin takto:
Dt 2,3 Dosti jste již obcházeli horu tuto, obraťtež se k straně půlnoční.
Dt 2,4 A lidu přikaž, řka: Půjdete přes pomezí bratří svých synů Ezau, kteříž bydlí v Seir. Ačkoli budou se vás báti, hleďte však pilně,
Dt 2,5 Abyste jich nedráždili; nebo nedám vám z země jejich ani šlepěje nožné, proto že v dědictví Ezau dal jsem horu Seir.
Dt 2,6 Pokrmů koupíte od nich za peníze, a jísti budete, i vody také ku pití za peníze od nich jednati budete.
Dt 2,7 Nebo Hospodin Bůh tvůj požehnal tobě při všeliké práci rukou tvých, a zná, že jdeš přes poušť velikou tuto; již čtyřidceti let Hospodin Bůh tvůj byl s tebou, aniž jsi měl v čem nedostatku.
Dt 2,8 A šli jsme od bratří našich, synů Ezau, kteříž bydlí v Seir, s cesty polní od Elat a od Aziongaber, a uchýlili jsme se, abychom šli cestou [po] poušti Moábské.
Dt 2,9 I řekl mi Hospodin: Neškoď Moábským, ani jich popouzej k boji, nebo nedám tobě v zemi jejich dědictví, poněvadž synům Lot dal jsem Ar v dědictví.
Dt 2,10 (Emim prvé bydlili v ní, lid veliký a mnohý, a vysokého zrostu, jako Enakim.
Dt 2,11 Oni také za obry držáni byli jako Enakim, ale Moábští říkali jim Emim.
Dt 2,12 V Seir pak bydlili prvé Horejští, kteréž synové Ezau vyhnali, a zahladili je před tváří svou, a bydlili tu místo nich, jako učinil Izrael v zemi vládařství svého, kterouž jim dal Hospodin.)
Dt 2,13 Nyní vstanouce, přejděte potok Záred. I přešli jsme potok Záred.
Dt 2,14 Času pak, v němž jsme šli z Kádesbarne, až jsme přešli potok Záred, bylo let třidceti osm, dokavadž nebyl vyhlazen všecken věk mužů bojovných z prostřed stanů, jakož jim přisáhl Hospodin.
Dt 2,15 Nebo ruka Hospodinova byla proti nim k setření jich z prostředku stanů, dokudž nevyhladil jich.
Dt 2,16 I stalo se, když všickni muži ti bojovní vyhynuli z prostředku lidu,
Dt 2,17 Že mluvil Hospodin ke mně, řka:
Dt 2,18 Ty přejdeš dnes pomezí Moábské k [městu] Ar,
Dt 2,19 A přiblížíš se k synům Ammon. Nessužujž jich a nepopouzej jich k boji, nebo nedám tobě v zemi synů Ammon dědictví, poněvadž synům Lotovým dal jsem ji k vládařství.
Dt 2,20 (I ona také držána byla za zemi obrů; [nebo] obrové před tím bydlili v ní, kterýmž Ammoninští říkali Zamzomim,
Dt 2,21 Lid veliký a mnohý, a vysokého zrostu, jako Enakim. Ale zahladil je Hospodin před tváří jejich, a vešli v dědictví jejich, a bydlili na místě jejich,
Dt 2,22 Jakož učinil synům Ezau bydlícím v Seir, pro něž vyhladil Horejské před tváří jejich, i vešli v dědictví jejich, a bydlili na místě jejich až do dnešního dne.
Dt 2,23 Hevejské také, kteříž bydlili v Azerim až do Gáza, Kaftorejští, kteříž vyšli z Kaftor, zahladili je, a bydlili na místě jejich.)
Dt 2,24 Vstanouce, beřte se a přejděte potok Arnon. Hle, dal jsem v ruce tvé Seona, krále Ezebon Amorejského, a zemi jeho; začniž [jí] vládnouti, a bojuj válečně proti němu.
Dt 2,25 Dnes počnu pouštěti strach a lekání se tebe na lidi, kteříž jsou pode vším nebem, tak že kteřížkoli uslyší pověst o tobě, třásti a lekati se budou tváři tvé.
Dt 2,26 I poslal jsem posly z pouště Kedemot k Seonovi, králi Ezebon, s slovy pokojnými, řka:
Dt 2,27 Nechť projdu skrze zemi tvou, přímo cestou půjdu, neuchýlím se ani na pravo ani na levo.
Dt 2,28 Pokrmů za peníze prodáš mi, abych jedl, vody také za peníze dáš mi, a píti budu; toliko pěšky projdu,
Dt 2,29 Jakož mi učinili synové Ezau, kteříž bydlí v Seir, a Moábští, kteříž bydlí v Ar, dokudž nepřejdu Jordánu, [jda] k zemi, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.
Dt 2,30 Ale nechtěl dopustiti Seon, král Ezebon, abychom prošli [zemi] jeho; nebo byl zatvrdil Hospodin Bůh tvůj ducha jeho, a ztužil srdce jeho, aby dal jej v ruce tvé, jakož [se vidí] podnes.
Dt 2,31 (Nebo řekl mi byl Hospodin: Aj, již jsem počal v moc dávati tobě Seona i zemi jeho; začniž [jí] vládnouti, abys dědičně obdržel zemi jeho.)
Dt 2,32 A vytáhl byl Seon proti nám, on i všecken lid jeho k boji do Jasa.
Dt 2,33 I dal jej nám Hospodin Bůh náš, a porazili jsme ho s syny jeho i se vším lidem jeho.
Dt 2,34 Vzali jsme také toho času všecka města jeho, a dali jsme v prokletí lid těch všech měst, i ženy i děti, [žádného] nepozůstavivše.
Dt 2,35 Toliko hovada rozebrali jsme sobě, a kořisti z měst, kterýchž jsme dobyli.
Dt 2,36 Od Aroer jenž jest na břehu potoka Arnon, a [od] města, kteréž [jest] v údolí, až do Galád nebylo města, kteréž by ostáti mohlo před námi; všecka nám dal Hospodin Bůh náš.
Dt 2,37 Toliko k zemi synů Ammon nepřiblížils se, [ani] [k] žádné krajině ležící při potoku Jabok, ani k městům na horách, a k žádnému místu, kteréž zapověděl Hospodin Bůh náš.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz