^ Deuteronomium
1 2 3 |4| 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34
Dt 4,1 Nyní tedy, ó Izraeli, slyš ustanovení a soudy, kteréž já učím vás činiti, abyste živi byli, a vejdouce, dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh otců vašich vám dává.
Dt 4,2 Nepřidáte [nic] k slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž [co] ujmete od něho, abyste [tak] přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž já přikazuji vám, zachovali.
Dt 4,3 Oči vaše viděly, co učinil Hospodin pro Belfegor, jak všecky lidi, kteříž odešli po Belfegor, vyhladil Hospodin Bůh tvůj z prostředku tvého.
Dt 4,4 Vy pak, přídržející se Hospodina Boha vašeho, živi jste do dnešního dne všickni.
Dt 4,5 Viztež, učilť jsem vás ustanovením a soudům, jakž mi přikázal Hospodin Bůh můj, abyste tak činili v zemi, do kteréž vejdete k dědičnému držení jí.
Dt 4,6 Ostříhejtež tedy a čiňte [je], nebo to jest moudrost vaše a opatrnost vaše před očima národů, kteříž, slyšíce všecka ustanovení tato, řeknou: Jistě lid moudrý a rozumný národ veliký tento jest.
Dt 4,7 Nebo který národ [tak] veliký jest, kterýž by měl bohy [sobě tak] blízké, jako jest Hospodin Bůh váš ve všem volání našem k němu?
Dt 4,8 A který jest národ [tak] veliký, kterýž by měl ustanovení a soudy spravedlivé, jako jest všecken zákon tento, kterýž já vám dnes předkládám?
Dt 4,9 A však hleď se a bedlivě ostříhej duše své, abys nezapomenul na ty věci, kteréž viděly oči tvé, a aby nevyšly z srdce tvého po všecky dny života tvého; a v známost je uvedeš synům i vnukům svým.
Dt 4,10 [A nezapomínej], že jsi onoho dne stál před Hospodinem Bohem svým na Orébě, když mi byl řekl Hospodin: Shromažď mi lid, ať jim předložím slova má, z nichž by se učili mne báti po všecky dny, dokudž živi budou na zemi, a [témuž] aby syny své učili.
Dt 4,11 Tedy přistoupili jste, a stáli jste pod horou; (hora pak ta hořela ohněm až do samého nebe, a [byly na ní] tmy, oblak a mrákota.)
Dt 4,12 I mluvil k vám Hospodin z prostředku ohně. Hlas slov slyšeli jste, ale obrazu [žádného] jste neviděli kromě hlasu,
Dt 4,13 Jímž vyhlásil vám smlouvu svou, kteréžto přikázal vám ostříhati, [totiž] desíti slov, a napsal je na dvou dskách kamenných.
Dt 4,14 Mně také přikázal Hospodin toho času, abych učil vás ustanovením a soudům, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí.
Dt 4,15 Protož pilně pečujte o duše své, (nebo neviděli jste žádného obrazu toho dne, když k vám mluvil Hospodin na Orébě z prostředku ohně),
Dt 4,16 Abyste neporušili [cesty své], a neučinili sobě rytiny [aneb] podobenství nějakého obrazu, tvárnosti muže neb ženy,
Dt 4,17 Podobenství nějakého hovada, kteréž jest na zemi, aneb podobenství jakéhokoli ptáka křídla majícího, kterýž létá v povětří,
Dt 4,18 Podobenství jakéhokoli zeměplazu na zemi, aneb podobenství jakékoli ryby, kteráž jest u vodě pod zemí.
Dt 4,19 Ani pozdvihuj očí svých k nebi, abys, vida slunce a měsíc, i hvězdy se vším zástupem nebeským a ponuknut jsa, klaněl bys se jim a sloužil bys jim, ješto ty věci oddal Hospodin Bůh tvůj všechněm lidem pode vším nebem,
Dt 4,20 Vás pak vzal Hospodin, a vyvedl vás [jako] z peci železné z Egypta, abyste byli jeho lid dědičný, jako [jste] dne tohoto.
Dt 4,21 Ale na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, a přisáhl, že nepřejdu Jordánu, ani nevejdu do země té výborné, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě [v] dědictví.
Dt 4,22 Nebo já umru v zemi této, a nepřejdu Jordánu, vy pak přejdete, a dědičně obdržíte zemi tu výbornou.
Dt 4,23 Hleďtež, abyste se nezapomínali na smlouvu Hospodina Boha svého, kterouž učinil s vámi, a nečinili sobě rytiny, [aneb] obrazu jakékoli věci, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj.
Dt 4,24 Nebo Hospodin Bůh tvůj jest oheň sžírající, [Bůh] silný, horlivý.
Dt 4,25 Když zplodíš syny a vnuky, a zstaráte se v zemi té, jestliže porušíte [cestu svou], a uděláte rytinu ku podobenství jakékoli věci, aneb učiníte něco zlého před očima Hospodina Boha svého, popouzejíce ho:
Dt 4,26 Osvědčuji proti vám dnes [před] nebem i zemí, že hrozně a rychle vyhlazeni budete z země, do kteréž půjdete přes Jordán, abyste vládli jí. Nedlouho bydliti budete v ní, ale do konce vyhlazeni budete.
Dt 4,27 A rozptýlí vás Hospodin mezi národy, a maličký počet vás zůstane mezi pohany, do kterýchž zavede vás Hospodin,
Dt 4,28 A sloužiti tam budete bohům, dílu rukou lidských, dřevu a kameni, ješto nevidí ani slyší, ani jedí, ani čijí.
Dt 4,29 Jestliže pak i tam hledati budeš Hospodina Boha svého, tedy nalezneš, budeš-li ho hledati z celého srdce svého a z celé duše své.
Dt 4,30 Kdyžť úzko bude, a přijdou na tě všecky ty věci, naposledy však, jestliže bys se navrátil k Hospodinu Bohu svému, a poslouchal bys hlasu jeho,
Dt 4,31 (Poněvadž Hospodin Bůh tvůj [jest Bůh] silný, milosrdný,) neopustí tebe, ani tě nezkazí, ani zapomene se na smlouvu otců tvých, kterouž s přísahou utvrdil jim.
Dt 4,32 Nebo ptej se nyní na dni staré, kteříž byli před tebou, od toho dne, v kterémž stvořil Bůh člověka na zemi, a od jednoho kraje nebe až do druhého, stala-li se kdy věc podobná této tak veliké, aneb slýcháno-li kdy co takového?
Dt 4,33 Zdali kdy slyšel [který] lid hlas Boha mluvícího z prostředku ohně, jako jsi ty slyšel a živ zůstal?
Dt 4,34 Aneb zdali se kdy [který] Bůh pokusil, aby přijda, vzal sobě národ některý z jiného národu s zkušováním, znameními a s zázraky, skrze boje a ruku silnou, v rameni vztaženém a v hrůzi veliké, jako učinil všecko toto pro vás Hospodin Bůh váš v Egyptě před očima vašima?
Dt 4,35 Toběť jest to ukázáno, abys věděl, že Hospodin jest Bůh, [a] že není jiného kromě něho.
Dt 4,36 Dalť s nebe slyšeti hlas svůj, aby vyučil tebe, a na zemi ukázal tobě oheň svůj veliký, a slova jeho slyšel jsi z prostředku ohně.
Dt 4,37 Proto že miloval otce tvé, vyvolil símě jejich po nich, a vyvedl tě před sebou mocí svou velikou z Egypta,
Dt 4,38 Aby vyžena národy veliké a silnější, než jsi ty, před tváří tvou, uvedl tebe a dal tobě zemi jejich [v] dědictví, jakož dnes [vidíš].
Dt 4,39 Věziž tedy dnes a obnov [to] v srdci svém, že Hospodin jest Bůh na nebi svrchu i na zemi dole, a není žádného jiného.
Dt 4,40 Protož ostříhej po všecky dny ustanovení a přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, aby dobře bylo tobě i synům tvým po tobě, a abys prodlil dnů v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.
Dt 4,41 Tehdy oddělil Mojžíš tři města před Jordánem k východu slunce.
Dt 4,42 Aby utekl do nich vražedlník, kterýž by zabil bližního svého nechtě, a neměl by ho před tím v nenávisti; když by utekl do jednoho z těch měst, aby živ zůstal:
Dt 4,43 Bozor na poušti, na rovinách v kraji Rubenitských, a Rámot v Galád, [v pokolení] Gád, a Golan v Bázan, [v pokolení] Manasse.
Dt 4,44 Ten jest zákon, kterýž předložil Mojžíš synům Izraelským,
Dt 4,45 [A] tato jsou svědectví a ustanovení i soudové, kteréž předložil Mojžíš synům Izraelským, když vyšli z Egypta,
Dt 4,46 Před Jordánem v údolí naproti Betfegor, v zemi Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, jejž porazil Mojžíš a synové Izraelští, když vyšli z Egypta,
Dt 4,47 A uvázali se dědičně v zemi jeho, a v zemi Oga, krále Bázan, dvou králů Amorejských, [v zemi], kteráž jest před Jordánem k východu slunce,
Dt 4,48 Od Aroer, (jenž [leží] při břehu potoka Arnon), až k hoře Sion, kteráž jest Hermon.
Dt 4,49 I ve všecku rovinu před Jordánem k východu až k moři pustému, ležící pod [horou] Fazga.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz