^ Marek
1 2 |3| 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
Mk 3,1 I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou.
Mk 3,2 I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali.
Mk 3,3 I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Povstaň u prostřed.
Mk 3,4 I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Oni pak mlčeli.
Mk 3,5 A když pohleděl na ně vůkol s hněvem, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řeklčlověku: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ta ruka jeho zdravá jako druhá.
Mk 3,6 A vyšedše farizeové, hned s Herodiány drželi radu proti němu, kterak by ho zahubili.
Mk 3,7 Ježíš pak odšel s učedlníky svými k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva,
Mk 3,8 I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu.
Mk 3,9 I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli pro zástup, aby ho netiskli.
Mk 3,10 Nebo mnohé uzdravoval, tak že naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli neduhy.
Mk 3,11 A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi ten Syn Boží.
Mk 3,12 Ale on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali.
Mk 3,13 I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu.
Mk 3,14 I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, a aby je poslal kázati,
Mk 3,15 A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství:
Mk 3,16 Šimona, jemuž dal jméno Petr,
Mk 3,17 A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi),
Mk 3,18 A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananitského,
Mk 3,19 A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů.
Mk 3,20 A opět sšel se zástup, tak že nemohli ani chleba pojísti.
Mk 3,21 A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.
Mk 3,22 Zákonníci pak, kteříž byli přišli z Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má, a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.
Mk 3,23 A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?
Mk 3,24 A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.
Mk 3,25 A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.
Mk 3,26 Tak jestliže povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.
Mk 3,27 Žádný nemůže nádobí silného, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prvé silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.
Mk 3,28 Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,
Mk 3,29 Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení.
Mk 3,30 Nebo pravili: Ducha nečistého má.
Mk 3,31 Tehdy přišli bratří a matka jeho, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali.
Mk 3,32 A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe.
Mk 3,33 Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji?
Mk 3,34 A obezřev učedlníky vůkol sebe sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji.
Mk 3,35 Nebo kdož by koli činil vůli Boží, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz