^ Marek
1 2 3 4 5 |6| 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
Mk 6,1 I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
Mk 6,2 A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, děsili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest dána jemu, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
Mk 6,3 Zdaliž tento není ten tesař, syn Marie, bratr pak Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I horšili se na něm.
Mk 6,4 I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domě svém.
Mk 6,5 I nemohl tu divu žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
Mk 6,6 I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.
Mk 6,7 A svolav k sobě těch dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
Mk 6,8 A přikázal jim, aby ničeho nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani do opasku peněz,
Mk 6,9 Ale aby obuté měli nohy v střevíce, a neobláčeli dvou sukní.
Mk 6,10 A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
Mk 6,11 A kdož by koli vás nepřijali, ani vás neposlouchali, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh svých na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný než městu tomu.
Mk 6,12 Tedy vyšedše, kázali, aby pokání činili.
Mk 6,13 A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, i uzdravovali.
Mk 6,14 A uslyšev [o tom] Heródes král, (nebo zjevné učiněno bylo jméno jeho), pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož divové dějí se skrze něho.
Mk 6,15 Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z těch proroků.
Mk 6,16 [To] uslyšev Heródes, řekl: Totoť jest ten Jan, kteréhož jsem já sťal. Ontě z mrtvých vstal.
Mk 6,17 Ten zajisté Heródes poslav, jal Jana, a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
Mk 6,18 Nebo pravil Jan Heródesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.
Mk 6,19 Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
Mk 6,20 Nebo Heródes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
Mk 6,21 Když pak přišel den příhodný, v němž Heródes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
Mk 6,22 A když dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, a zalíbila se Heródesovi i spoluhodovníkům, řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
Mk 6,23 I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
Mk 6,24 Ona pak vyšedši, řekla mateři své:Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
Mk 6,25 A všedši hned s chvátaním k králi, prosila, řkuci: Chci, abys mi dal hned na mise hlavu Jana Křtitele.
Mk 6,26 Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
Mk 6,27 Protož král ten poslav hned kata, rozkázal přinesti hlavu Janovu.
Mk 6,28 A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na mise, a dal ji děvečce, a děvečka dala ji mateři své.
Mk 6,29 Tedy uslyševše to učedlníci jeho, přišli, a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
Mk 6,30 Tehdy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
Mk 6,31 I řekl jim: Poďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, tak že ani k jídlu chvíle neměli.
Mk 6,32 I plavili se na lodí na pusté místo soukromí.
Mk 6,33 A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I zběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
Mk 6,34 Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemajíce pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.
Mk 6,35 A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo.
Mk 6,36 Propusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
Mk 6,37 On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Jdouce, koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
Mk 6,38 I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
Mk 6,39 I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
Mk 6,40 I usadili se rozdílně, po stu a po padesáti.
Mk 6,41 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil mezi všecky.
Mk 6,42 I jedli všickni, a nasyceni jsou.
Mk 6,43 Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
Mk 6,44 A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pěti tisíců mužů.
Mk 6,45 A hned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí, a předešli jej přes moře k Betsaidě, až by on propustil zástup.
Mk 6,46 A propustiv je, šel na horu, aby se modlil.
Mk 6,47 A když byl večer, byla lodí u prostřed moře, a on sám na zemi.
Mk 6,48 A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim). A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl jich pominouti.
Mk 6,49 Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla. I zkřikli.
Mk 6,50 (Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) Ale hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
Mk 6,51 I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a [oni] mnohem více sami v sobě se děsili a divili.
Mk 6,52 Nebo nerozuměli z strany chlebů; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.
Mk 6,53 A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
Mk 6,54 A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
Mk 6,55 A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích nositi nemocné, kdežkoli uslyšeli o něm, že by byl.
Mk 6,56 A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst neb do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotklo, uzdraveni byli.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz