^ Marek
1 2 3 4 5 6 |7| 8 9 10 11 12 13 14 15 16
Mk 7,1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákonníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
Mk 7,2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama, (to jest neumytýma), jísti chleby, reptali o to.
Mk 7,3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
Mk 7,4 A po trhu nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby je zachovávali, [jako] umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
Mk 7,5 Potom otázali se ho farizeové a zákonníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
Mk 7,6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
Mk 7,7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení a ustanovení lidská.
Mk 7,8 Nebo opustivše přikázaní Boží, držíte ustanovení lidská, umývání žejdlíků a koflíků, a jiné věci mnohé těm podobné činíte.
Mk 7,9 I pravil jim: Čistě vy rušíte přikázaní Boží, abyste ustanovení svá zachovali.
Mk 7,10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci neb mateři, ať smrtí umře.
Mk 7,11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, (totiž, dar jest to), čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo.
Mk 7,12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému neb mateři své,
Mk 7,13 Rušíce slovo Boží ustanovením svým, kteréž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
Mk 7,14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
Mk 7,15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poškvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poškvrňuje člověka.
Mk 7,16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
Mk 7,17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
Mk 7,18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poškvrniti?
Mk 7,19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
Mk 7,20 Pravil pak, že to, což pochází z člověka, to poškvrňuje člověka.
Mk 7,21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
Mk 7,22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
Mk 7,23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku, a poškvrňují člověka.
Mk 7,24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo věděl, ale nemohl se tajiti.
Mk 7,25 Nebo uslyševši o něm žena, jejíž dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
Mk 7,26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
Mk 7,27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prvé nasytí dítky; nebť není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.
Mk 7,28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
Mk 7,29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
Mk 7,30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
Mk 7,31 Tedy vyšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
Mk 7,32 I přivedli jemu hluchého a zajikavého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
Mk 7,33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
Mk 7,34 A vzezřev k nebi, vzdechl a řekl jemu: Efata, to jest, otevři se.
Mk 7,35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
Mk 7,36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, oni mnohem více ohlašovali.
Mk 7,37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz