^ Genesis
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 |27| 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50
Gn 27,1 Když se pak sstaral Izák, a pošly byly oči jeho, tak že neviděl, povolal Ezau syna svého staršího, a řekl jemu: Synu můj. Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.
Gn 27,2 I dí: Aj, já jsem se již sstaral, a nevím dne smrti své.
Gn 27,3 Protož nyní vezmi medle nástroje své, toul svůj a lučiště své, a vyjda do pole, ulov mi zvěřinu.
Gn 27,4 A přistroj mi krmi chutnou, jakž já rád jídám, a přines mi, a budu jísti, aťby požehnala duše má, prvé než umru.
Gn 27,5 (Slyšela pak Rebeka, když mluvil Izák s Ezau synem svým.) I odšel Ezau na pole, aby ulovil zvěřinu a přinesl.
Gn 27,6 Tedy řekla Rebeka Jákobovi synu svému takto: Aj, slyšela jsem, když otec tvůj mluvil k Ezau bratru tvému, a pravil:
Gn 27,7 Přines mi [něco z] lovu, a přistroj mi krmě chutné, abych jedl, a požehnámť před Hospodinem, prvé než umru.
Gn 27,8 Nyní tedy, synu můj, poslechni hlasu mého v tom, což já přikazuji tobě.
Gn 27,9 Jdi medle k stádu, a odtud mi vezmi dva kozelce výborné, abych přistrojila z nich krmě chutné otci tvému, jakž on rád jídá.
Gn 27,10 A přineseš otci svému, a [on] jísti bude, na to, aby požehnal tobě, prvé než umře.
Gn 27,11 I řekl Jákob Rebece matce své: Víš, že Ezau bratr můj jest člověk chlupatý, a já [jsem] člověk hladký.
Gn 27,12 Jestliže omaká mne otec můj, tedy zůstanu u něho za podvodného; a tak uvedu na sebe zlořečenství, a ne požehnání.
Gn 27,13 Jemužto odpověděla matka: [Nechť jest] na mne zlořečenství tvé, synu můj; jen ty poslechni hlasu mého, a jdi, přines mi.
Gn 27,14 Tedy odšed, vzal, a přinesl matce své. I připravila matka jeho krmě chutné, jakž otec jeho rád jídal.
Gn 27,15 A vzala Rebeka nejlepší šaty Ezausyna svého staršího, kteréž měla u sebe v domě, a oblékla Jákoba, syna svého mladšího.
Gn 27,16 A kožkami kozelčími obvinula ruce jeho, a díl hladký hrdla jeho.
Gn 27,17 I dala chléb a krmě chutné, kteréž připravila, v ruce Jákoba syna svého.
Gn 27,18 A on přišed k otci svému, řekl: Otče můj! Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem. Kdož jsi ty, synu můj?
Gn 27,19 I dí Jákob otci svému: Já jsem Ezau,prvorozený tvůj. Učinil jsem, jakž jsi mi poručil. Vstaň, prosím, sedni a jez z lovu mého, aby mi požehnala duše tvá.
Gn 27,20 Tedy řekl Izák synu svému: Což to? Brzys to nalezl, synu můj. A [on] dí: Nebo Hospodin Bůh tvůj způsobil to, aby mi se [pojednou] nahodilo.
Gn 27,21 I řekl Izák Jákobovi: Přistupiž, ať omakám tě, synu můj, ty-li jsi syn můj Ezau, či nejsi.
Gn 27,22 Tedy přistoupil Jákob k Izákovi otci svému; a [on] omakal ho, i řekl: Hlas [jest] hlas Jákobův, ale ruce tyto ruce Ezau.
Gn 27,23 A nepoznal ho; nebo byly ruce jeho, jako ruce Ezau bratra jeho, chlupaté. I požehnal mu.
Gn 27,24 A řekl: Ty-liž jsi pak syn můj Ezau? Odpověděl: Já.
Gn 27,25 I řekl: Podejž mi, ať jím z lovu syna svého, aby tobě požehnala duše má. Tedy podal mu, a [on] jedl. Přinesl mu také vína, a on pil.
Gn 27,26 I řekl jemu Izák otec jeho: Přistupiž nyní, a polib mne, synu můj.
Gn 27,27 I přistoupil a políbil ho. A jakž ucítil [Izák] vůni roucha jeho, požehnal mu, řka: Pohleď, vůně syna mého [jest] jako vůně pole, jemuž požehnal Hospodin.
Gn 27,28 Dejž tobě Bůh z rosy nebeské, a z tučnosti zemské, i hojnost obilé a vína.
Gn 27,29 Nechažť slouží tobě lidé, a sklánějí se před tebou národové. Budiž pánem bratří svých, a ať se sklánějí před tebou synové matky tvé. Kdož by zlořečili tobě, [nechť jsou] zlořečení, a kdo by dobrořečili tobě, požehnaní.
Gn 27,30 A když přestal Izák požehnání dávati Jákobovi, a sotva že vyšel Jákob od Izáka otce svého, Ezau bratr jeho přišel z lovu svého.
Gn 27,31 A připraviv i on krmě chutné, přinesl otci svému a řekl mu: Nechžť vstane otec můj, a jí z lovu syna svého, aby mi požehnala duše tvá.
Gn 27,32 I řekl jemu Izák otec jeho: Kdo jsi ty? Dí on: Já jsem syn tvůj, prvorozený tvůj Ezau.
Gn 27,33 Tedy zhrozil se Izák hrůzou velikounáramně, a řekl: Kdo [pak a] kde jest ten, ješto uloviv zvěřinu, přinesl mi? A já jsem jedl ze všeho, prvé než jsi [ty] přišel, a požehnal jsem mu, a budeť požehnaným.
Gn 27,34 Uslyšev Ezau slova otce svého, zkřikl hlasem velikým, a hořkostí naplněn jest náramně, a řekl otci svému: Požehnejž mně, i mně také, můj otče!
Gn 27,35 Kterýžto řekl: Přišel bratr tvůj podvodně a uchvátil požehnání tvé.
Gn 27,36 Tedy řekl: Právětě nazváno jméno jeho Jákob; nebo již po dvakráte mne podvedl, prvorozenství mé odjal, a teď nyní uchvátil požehnání mé. Řekl ještě: Zdali jsi nezachoval [i] mně požehnání?
Gn 27,37 Odpověděl Izák a řekl k Ezau: Aj, ustavil jsem ho pánem nad tebou, a všecky bratří jeho dal jsem mu za služebníky; obilím také a vínem opatřil jsem ho. Což tedy již tobě učiniti mohu, synu můj?
Gn 27,38 I řekl Ezau otci svému: Zdaliž to jedno [toliko] máš požehnání, otče můj? Požehnejž mně, i mně také, můj otče! I povýšil Ezau hlasu svého a plakal.
Gn 27,39 Tedy odpověděl Izák otec jeho, a řekl k němu: Aj, v tučnostech země bude bydlení tvé a v rose nebeské s hůry;
Gn 27,40 A v meči svém živ budeš, a bratru svému sloužiti budeš; ale přijde čas, že budeš panovati a svržeš jho jeho s šíje své.
Gn 27,41 Protož v nenávisti měl Ezau Jákoba pro požehnání, jímž požehnal mu otec jeho, a řekl v srdci svém: Přiblížiť se dnové smutku otce mého, a zabiji Jákoba, bratra svého.
Gn 27,42 I oznámena jsou Rebece slova Ezau, staršího syna jejího. Pročež ona poslavši, povolala Jákoba syna svého mladšího, a řekla jemu: Hle, Ezau bratr tvůj těší se tím, že tě zabije.
Gn 27,43 Protož nyní, synu můj, poslechni hlasu mého, a vstana, utec k Lábanovi, bratru mému do Cháran.
Gn 27,44 A pobuď s ním za některý čas, až by se odvrátila prchlivost bratra tvého,
Gn 27,45 A přestalo rozhněvání bratra tvého na tebe, a zapomenul by na to, což jsi mu učinil. Potom [já] pošli a vezmu tě odtud. Proč mám zbavena býti obou synů jednoho dne?
Gn 27,46 I řekla Rebeka Izákovi: Stýště mi se živu býti pro dcery Het. Vezme-li Jákob ženu ze dcer Het, jako tyto jsou ze dcer země této, k čemu mi život?
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz