^ Genesis
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 |47| 48 49 50
Gn 47,1 A protož přišed Jozef, oznámil Faraonovi, a řekl: Otec můj a bratří moji, s drobným i větším dobytkem svým i se vším, což mají, přišli z země Kananejské, a aj, jsou v zemi Gesen.
Gn 47,2 A vzav z počtu bratří svých pět mužů, postavil je před Faraonem.
Gn 47,3 I řekl Farao bratřím jeho: Jaký jest obchod váš? Kteřížto odpověděli Faraonovi: Pastýři ovcí [jsou] služebníci tvoji, i my, i otcové naši.
Gn 47,4 Řekli ještě Faraonovi: Abychom pohostinu byli v zemi této, přišli jsme; nebo není pastvy dobytku, kterýž mají služebníci tvoji, nebo hlad veliký jest v zemi Kananejské; protož nyní prosíme, nechať bydlí služebníci tvoji v zemi Gesen.
Gn 47,5 I mluvil Farao Jozefovi, řka: Otec tvůj a bratří tvoji přišli k tobě.
Gn 47,6 Země Egyptská před tebou jest; v nejlepším kraji země této osaď otce svého a bratří své, nechť bydlí v zemi Gesen. A srozumíš-li, že jsou mezi nimi muži rozšafní, ustanovíš je úředníky nad dobytkem, kterýž mám.
Gn 47,7 Uvedl také Jozef Jákoba otce svého, a postavil ho před Faraonem; a pozdravil Jákob Faraona.
Gn 47,8 Tedy řekl Farao k Jákobovi: Kolik jest let života tvého?
Gn 47,9 Odpověděl Jákob Faraonovi: Dnů let putování mého sto a třidceti let [jest]; nemnozí a zlí byli dnové let života mého, a nedošli dnů let života otců mých, v nichž živi byli.
Gn 47,10 A požehnav Jákob Faraona, vyšel od něho.
Gn 47,11 I osadil Jozef otce svého a bratří své, a dal jim vládařství v zemi Egyptské v kraji výborném, v zemi Ramesses, jakž rozkázal Farao.
Gn 47,12 A opatroval Jozef otce svého, a bratří své, a všecken dům jeho chlebem, až do nejmenších.
Gn 47,13 A chleba nebylo ve vší zemi; nebo veliký hlad [byl] velmi, a trápení veliké bylo [na zemi] Egyptské a zemi Kananejské od hladu.
Gn 47,14 Shromáždil pak Jozef všecky peníze, což jich nalezeno v zemi Egyptské a v zemi Kananejské, za potravy, kteréž kupovali; a vnesl Jozef peníze do domu Faraonova.
Gn 47,15 A když utratili peníze z země Egyptské a z země Kananejské, přicházeli všickni Egyptští k Jozefovi, řkouce: Dej nám chleba; nebo proč mříti máme před tebou pro nedostatek peněz?
Gn 47,16 I řekl Jozef: Dejte dobytky své, a dám vám [chleba] za dobytky vaše, poněvadž se [vám] peněz nedostává.
Gn 47,17 Tedy přivedli dobytky své k Jozefovi; i dal jim Jozef potrav za koně a za stáda ovcí, a za stáda volů i za osly; a přechoval je chlebem, za všecky dobytky jejich, toho roku.
Gn 47,18 A po roce tom přišli k němu léta druhého, a řekli mu: Nebudeme tajiti před pánem svým, že jsme všecky peníze utratili, i stáda dobytků jsou u pána našeho; nezůstávají [nám] před pánem naším kromě těla naše a dědiny naše.
Gn 47,19 I proč máme mříti před očima tvýma? I my i rolí naše [hyne]. Kup nás i rolí naši za chléb, a budeme my i rolí naše ve službě Faraonovi; a dej [nám] semena, abychom živi byli a nezemřeli, a rolí aby nespustla.
Gn 47,20 Tedy koupil Jozef všecku zemi Egyptskou Faraonovi; nebo prodali Egyptští jeden každý pole své, proto že se rozmohl mezi nimi hlad. I dostala se země Faraonovi.
Gn 47,21 Lid pak převedl do měst, od jednoho pomezí Egyptského až do druhého.
Gn 47,22 Rolí toliko kněžských nekoupil. Nebo kněží uloženou potravu [měli] od Faraona, a jedli z uložených [pokrmů] svých, kteréž dával jim Farao; protož neprodali rolí svých.
Gn 47,23 I řekl Jozef lidu: Aj, koupil jsem vás dnes i rolí vaše Faraonovi; teď máte semeno, osívejtež tedy ji.
Gn 47,24 A když se urodí, dáte pátý díl Faraonovi, a čtyři díly zůstavíte sobě k semenu a ku pokrmu svému a těm, kteříž jsou v domích vašich, i ku pokrmu dítkám svým.
Gn 47,25 Tedy řekli: Zachoval jsi životy naše. Nechať nalezneme milost v očích pána svého, a budeme služebníci Faraonovi.
Gn 47,26 I ustanovil to Jozef za právo až do tohoto dne, po vší zemi Egyptské, [aby dáván byl] Faraonovi pátý díl; toliko samy rolí kněžské nebyly Faraonovy.
Gn 47,27 A tak bydlil Izrael v zemi Egyptské v krajině Gesen; a osadili se v ní, a rozplodili se, a rozmnoženi jsou velmi.
Gn 47,28 Živ pak byl Jákob v zemi Egyptskésedmnácte let; a bylo dnů Jákobových, [a] let života jeho, sto čtyřidceti sedm let.
Gn 47,29 I přiblížili se dnové Izraelovi, aby umřel. A povolav syna svého Jozefa, řekl jemu: Jestliže jsem nalezl milost v očích tvých, vlož, prosím, ruku svou pod bedro mé, a učiň se mnou milosrdenství a pravdu. Prosím, nepochovávej mne v Egyptě.
Gn 47,30 Když spáti budu s otci svými, vyneseš mne z Egypta, a pochováš mne v hrobě jejich. Tedy řekl [jemu]: Já učiním podlé slova tvého.
Gn 47,31 I řekl [Jákob]: Přisáhni mi. Tedy přisáhl jemu. I sklonil se Izrael k hlavám lůže.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz