^ Genesis
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 |37| 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50
Gn 37,1 Jákob pak bydlil v zemi putování otce svého, v zemi Kananejské.
Gn 37,2 Tito jsou příběhové Jákobovi: Jozef, když byl v sedmnácti letech, pásl s bratřímisvými dobytek, (a byl mládenček), s syny Bály a Zelfy, žen otce svého. A oznamoval Jozef zlou pověst o nich otci svému.
Gn 37,3 Izrael pak miloval Jozefa nad všecky syny své; nebo v starosti své zplodil jej. A udělal mu sukni proměnných barev.
Gn 37,4 A když spatřili bratří jeho, že ho miluje otec jejich nad všecky bratří jeho, nenáviděli ho, aniž mohli pokojně k němu promluviti.
Gn 37,5 Měl pak Jozef sen, a vypravoval jej bratřím svým; pročež v větší nenávisti ho měli.
Gn 37,6 Nebo pravil jim: Slyšte, prosím, sen, kterýž jsem měl.
Gn 37,7 Hle, vázali jsme snopy na poli, a aj, povstal snop můj, a stál. Vůkol také stáli snopové vaši, a klaněli se snopu mému.
Gn 37,8 Jemužto odpověděli bratří jeho: Zdaliž kralovati budeš nad námi, aneb pánem naším budeš? Z té příčiny ještě více nenáviděli ho pro sny jeho, a pro slova jeho.
Gn 37,9 Potom ještě měl jiný sen, a vypravoval jej bratřím svým, řka: Hle, opět jsem měl sen, a aj, slunce a měsíc, a jedenácte hvězd klanělo mi se.
Gn 37,10 I vypravoval otci svému a bratřím svým. A domlouval mu otec jeho, a řekl jemu: Jakýž jest to sen, kterýž jsi měl? Zdaliž přijdeme, já a matka tvá i bratří tvoji, abychom se klaněli před tebou až k zemi?
Gn 37,11 Tedy záviděli mu bratří jeho; ale otec jeho měl pozor na tu věc.
Gn 37,12 Odešli pak bratří jeho, aby pásli dobytek otce svého v Sichem.
Gn 37,13 A řekl Izrael Jozefovi: Zdaliž nepasou bratří tvoji v Sichem: Poď, a pošli tě k nim. Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.
Gn 37,14 I řekl jemu: Jdi nyní, zvěz, jak se mají bratří tvoji, a co se děje s dobytkem; a zase mi povíš o tom. A tak poslal ho z údolí Hebron, a [on] přišel do Sichem.
Gn 37,15 Našel ho pak muž [nějaký], an bloudí po poli. I zeptal se ho muž ten, řka: Čeho hledáš?
Gn 37,16 Odpověděl: Bratří svých hledám; pověz mi, prosím, kde oni pasou?
Gn 37,17 I řekl muž ten: Odešli odsud; nebo slyšel jsem je, ani praví: Poďme do Dothain. Tedy šel Jozef za bratřími svými, a našel je v Dothain.
Gn 37,18 Kteřížto, jakž ho uzřeli zdaleka, prvé než k nim došel, ukládali o něm, aby jej zahubili.
Gn 37,19 Nebo řekli jeden druhému: Ej, mistr snů teď jde.
Gn 37,20 Nyní tedy poďte, a zabíme jej, a uvržeme ho do některé čisterny, a díme: Zvěř lítá sežrala jej. I uzříme, nač [jemu] vyjdou snové jeho.
Gn 37,21 A uslyšev to Ruben, aby ho vytrhl z ruky jejich, (nebo řekl: Neodjímejme mu hrdla,)
Gn 37,22 Řekl jim Ruben: Nevylévejte krve. Vrzte jej do této čisterny, kteráž jest na poušti, a nevztahujte ruky na něj. Ale [on] chtěl vysvoboditi ho z ruky jejich, a pomoci mu, aby se navrátil k otci svému.
Gn 37,23 A když přišel Jozef k bratřím svým, strhli s něho sukni jeho, sukni proměnných barev, kterouž měl na sobě.
Gn 37,24 A pochopivše, uvrhli jej do čisterny. Čisterna pak ta [byla] prázdná, v níž ne[bylo] vody.
Gn 37,25 I usadili se, aby jedli chléb. A pozdvihše očí svých, uzřeli, a aj, množství Izmaelitských přicházejících z Galád, kteřížto na velbloudích svých nesli vonné věci a kadidlo a mirru do Egypta.
Gn 37,26 I řekl Juda bratřím svým: Jaký zisk [míti budeme], zabijeme-li bratra svého, a zatajíme-li krve jeho?
Gn 37,27 Poďte, prodejme ho Izmaelitským, a nevztahujme na něj rukou svých, nebo bratr náš, tělo naše jest. I uposlechli ho bratří jeho.
Gn 37,28 Když pak mimo ně jeli muži ti, kupci Madianští, vytáhli a vyvedli Jozefa z té čisterny, a prodali jej Izmaelitským za dvadceti stříbrných. Ti zavedli Jozefa do Egypta.
Gn 37,29 A navrátil se Ruben k čisterně, a aj, již ne[bylo] Jozefa v ní. I roztrhl roucha svá.
Gn 37,30 A navrátiv se k bratřím svým, řekl: Pacholete není, a já kam se mám podíti?
Gn 37,31 Tedy vzali sukni Jozefovu, a zabivše kozla, smočili sukni tu ve krvi.
Gn 37,32 A poslali sukni tu proměnných barev, a dali ji donésti k otci svému, aby řekli: Tuto jsme nalezli; pohleď nyní, jest-li sukně syna tvého, či není?
Gn 37,33 A on poznav ji, řekl: Sukně syna mého jest; zvěř lítá sežrala jej, konečně roztrhán jest Jozef.
Gn 37,34 I roztrhl Jákob roucha svá, a vloživ žíni na bedra svá, zámutek nesl po synu svém za mnoho dní.
Gn 37,35 Sešli se pak všickni synové jeho, a všecky dcery jeho, aby ho těšili. Ale on nedal se potěšiti, a řekl: Nýbrž já tak v zámutku sstoupím za synem svým do hrobu. A plakal ho otec jeho.
Gn 37,36 Mezi tím Madianští prodali Jozefa do Egypta Putifarovi, dvořeninu Faraonovu, hejtmanu žoldnéřů.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz