^ Genesis
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 |39| 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50
Gn 39,1 Jozef pak doveden byl do Egypta; a koupil ho Putifar, dvořenin Faraonův, nejvyšší nad drabanty, muž Egyptský, od Izmaelitských, kteříž ho tam dovedli.
Gn 39,2 Byl pak Hospodin s Jozefem, a všecko se mu šťastně vedlo, a bydlil v doměpána svého [toho] Egyptského.
Gn 39,3 A viděl pán jeho, že Hospodin [byl] s ním, a že všecko, což činil, Hospodin k prospěchu přivedl v rukou jeho.
Gn 39,4 Tedy nalezl Jozef milost před očima jeho, a sloužil mu. I představil ho domu svému, a všecko, což měl, dal v ruku jeho.
Gn 39,5 A hned, jakž ustanovil ho nad domem svým, a nade vším, což měl, požehnal Hospodin domu Egyptského toho pro Jozefa. A bylo požehnání Hospodinovo na všech věcech, kteréž měl doma i na poli.
Gn 39,6 Všech tedy věcí, kteréž měl, zanechal v rukou Jozefových; aniž o čem, tak jako on, věděl, jediné o chlebě, kterýž jedl. Byl pak Jozef ušlechtilé postavy a krásného vzezření.
Gn 39,7 I stalo se potom, že vzhlédala žena pána jeho očima svýma na Jozefa, a řekla: Spi se mnou.
Gn 39,8 Kterýžto odpíraje, řekl ženě pána svého: Aj, pán můj neví tak jako já, co [jest] v domě, a všecko, což má, dal v ruce mé.
Gn 39,9 Není žádného přednějšího nade mne v domě tomto, aniž co vyňal z správy mé, kromě tebe, jelikož jsi ty manželka jeho. Jak bych tedy učinil takovou nešlechetnost, a hřešil i proti Bohu?
Gn 39,10 A když mluvila ona Jozefovi den po dni, nepovolil jí, aby spal s ní, [ani] aby býval s ní.
Gn 39,11 Tedy dne jednoho, když přišel do domu k práci své, a nebylo tu žádného z domácích v domě,
Gn 39,12 Chytila jej ona za roucho jeho, řkuci: Lež se mnou. On pak nechav roucha svého v rukou jejích, utekl, a vyšel ven.
Gn 39,13 A ona viduci, že nechal roucha svého v rukou jejích a vyběhl ven,
Gn 39,14 Svolala domácí své, a řekla k nim takto: Pohleďte, přivedl nám muže Hebrejského, kterýž by měl posměch z nás; [nebo] přišel ke mně, aby ležel se mnou; i křičela jsem hlasem velikým.
Gn 39,15 A když uslyšel, že jsem hlasu svého pozdvihla a křičela, nechav roucha svého u mne, utekl a vyšel ven.
Gn 39,16 Tedy schovala roucho jeho u sebe, až přišel pán jeho do domu svého.
Gn 39,17 K němuž mluvila v tato slova, řkuci: Přišel ke mně služebník ten Hebrejský, kteréhožs přivedl nám, aby mi lehkost učinil.
Gn 39,18 A když jsem hlasu svého pozdvihla a křičela, tedy nechal roucha svého u mne, a utekl ven.
Gn 39,19 I stalo se, že, když uslyšel pán jeho slova ženy své, kteráž mluvila mu, pravěci: Tak mi učinil služebník tvůj, rozhněval se velmi.
Gn 39,20 Protož vzal ho pán jeho, a dal jej do věže žalářné, [v] to místo, kdež vězňové královští seděli; i byl tam v žaláři.
Gn 39,21 Byl pak Hospodin s Jozefem, a naklonil se k němu milosrdenstvím; a dal jemu milost u vládaře nad žalářem.
Gn 39,22 I dal vládař žaláře v moc Jozefovi všecky vězně, kteříž [byli] v věži žalářné; a cožkoli tam činiti měli, on to spravoval.
Gn 39,23 Aniž vládař žaláře k čemu dohlídal,což jemu svěřil; proto že Hospodin byl s ním, a což on činil, Hospodin tomu prospěchdával.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz