^ Izaiáš
1 |2| 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66
Iz 2,1 Slovo, kteréž viděl Izaiáš syn Amosův o Judovi a Jeruzalému.
Iz 2,2 I stane se v posledních dnech, že utvrzena bude hora domu Hospodinova na vrchu hor, a vyvýšena nad pahrbky, i pohrnou se k ní všickni národové.
Iz 2,3 A půjdou lidé mnozí, říkajíce: Poďte, a vstupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.
Iz 2,4 Onť bude souditi mezi národy, a trestati bude lidi mnohé. I zkují meče své v motyky, a oštípy své v srpy. Nepozdvihne národ proti národu meče, a nebudou se více učiti boji.
Iz 2,5 Dome Jákobův, poďtež, a choďme v světle Hospodinově.
Iz 2,6 Ale ty jsi opustil lid svůj, dům Jákobův, proto že jsou naplněni [ohavnostmi národů] východních, a jsou pověrní jako Filistinští, a smyšlínky cizozemců že sobě libují.
Iz 2,7 K tomu naplněna jest země jejich stříbrem a zlatem, tak že není konce pokladům jejich; naplněna jest země jejich i koňmi, vozům pak jejich počtu není.
Iz 2,8 Naplněna jest také země jejich modlami; klanějí se dílu rukou svých, kteréž učinili prstové jejich.
Iz 2,9 Klaní se obecný člověk, a ponižuje se i přední muž; protož neodpouštěj jim.
Iz 2,10 Vejdi do skály, a skrej se v prachu před hrůzou Hospodinovou, před slávou důstojnosti jeho.
Iz 2,11 [Tuť] oči vysoké člověka sníženy budou, a skloněna bude vysokost lidská, ale Hospodin sám vyvýšen bude v ten den.
Iz 2,12 Nebo den Hospodina zástupů [se blíží] na každého pyšného a zpínajícího se, i na každého vyvýšeného, i bude ponížen,
Iz 2,13 I na všecky cedry Libánské vysoké a vyvýšené, i na všecky duby Bázanské,
Iz 2,14 I na všecky hory vysoké, i na všecky pahrbky vyvýšené,
Iz 2,15 I na všelikou věži vysokou, i na všelikou zed pevnou,
Iz 2,16 I na všecky lodí mořské, i na všecka malování slibná.
Iz 2,17 A sehnuta bude pýcha člověka, a snížena bude vysokost lidská, ale vyvýšen bude Hospodin sám v ten den,
Iz 2,18 Modly pak docela vymizejí.
Iz 2,19 Tehdy půjdou do jeskyní skal a do roklí země, před hrůzou Hospodinovou a slávou důstojnosti jeho, když povstane, aby potřel zemi.
Iz 2,20 V ten den zavrže člověk modly své stříbrné a modly své zlaté, kterýchž mu nadělali, aby se klaněl, [totiž] krtům a netopýřům.
Iz 2,21 I vejde do slují skal a do vysedlin jejich před hrůzou Hospodinovou, a před slávou důstojnosti jeho, když povstane, aby potřel zemi.
Iz 2,22 Přestaňtež [doufati] v čě jehož dýchání v chřípích jeho jest. Nebo zač má jmín býti?
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz