^ Izaiáš
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 |42| 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66
Iz 42,1 Aj, služebník můj, na kteréhož se zpodepru, vyvolený můj, jehož libuje duše má. Ducha svého dám jemu, [onť] soud národům vynášeti bude.
Iz 42,2 Nebude křičeti, ani se vyvyšovati, ani slyšán bude vně hlas jeho.
Iz 42,3 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, [ale] soud podlé pravdy vynášeti bude.
Iz 42,4 Nebude neochotný, ani přísný, dokudž soudu na zemi nevykoná, a učení jeho ostrovové očekávati budou.
Iz 42,5 Tak praví Bůh silný Hospodin, kterýž stvořil nebesa, a roztáhl je, kterýž rozšířil zemi, i to, což z ní pochází, kterýž dává dýchání lidu na ní, a ducha těm, jenž chodí po ní.
Iz 42,6 Já Hospodin povolal jsem tě v spravedlnosti, a ujal jsem tě za ruku tvou; protož ostříhati tě budu, a dám tě v smlouvu lidu, [a] za světlo národům,
Iz 42,7 Abys otvíral oči slepé, a vyvodil z žaláře vězně, [a] z vězení ty, kteříž sedí ve tmách.
Iz 42,8 Já jsem Hospodin, toť jest jméno mé, a slávy své jinému nedám, ani chvály své rytinám.
Iz 42,9 Aj, prvnější věci přišly, a i nové předpovídaje, dříve než se začnou, dám o nich slyšeti vám.
Iz 42,10 Zpívejte Hospodinu píseň novou, chvála jeho jest od končin země, kteříž se plavíte po moři, i všecko, což v něm jest, ostrovové i obyvatelé jejich.
Iz 42,11 Pozdvihněte [hlasu] pustiny i města její, [i] vsi, v nichž bydlí Cedar, prokřikujte obyvatelé skal, s vrchu hor volejte.
Iz 42,12 Vzdejte slávu Hospodinu, a chválu jeho na ostrovích zvěstujte.
Iz 42,13 Hospodin jako silný rek vyjde, jako muž válečný rozhorlí se, troubiti, anobrž i prokřikovati bude, [a] proti nepřátelům svým zmužile sobě počínati, řka:
Iz 42,14 Mlčel jsem dosti dlouho, činil jsem se neslyše, zdržoval jsem se, [ale již] jako pracující ku porodu křičeti budu, pohubím a sehltím vše pojednou.
Iz 42,15 V pustinu obrátím hory i pahrbky, a všelikou bylinu jejich usuším, a obrátím řeky v ostrovy, a jezera vysuším.
Iz 42,16 I povedu slepé po cestě, kteréž neznali, a po stezkách, kterýchž neuměli, provedu je; obrátím před nimi tmu v světlo, a co nerovného, v rovinu. Toť jest, což jim učiním, a neopustím jich.
Iz 42,17 Obrátí se zpět, zahanbeni budou ti, kteříž doufají v rytinu, kteříž říkají slitinám: Vy jste bohové naši.
Iz 42,18 Ó hluší, slyštež, a vy slepí, prohlédněte, abyste viděli.
Iz 42,19 Kdo jest to slepý, jediné služebník můj? A hluchý, než posel můj, kteréhož posílám? Kdo slepý tak jako dokonalý? Slepý, pravím, jako služebník Hospodinův?
Iz 42,20 Hledě na mnohé věci, však nesrozumívá; otevřené maje uši, však neslyší.
Iz 42,21 Mělť jest Hospodin líbost [v něm] pro spravedlnost svou, zvelebil [jej] zákonem, a slavného učinil.
Iz 42,22 Že pak lid tento obloupený jest a potlačený, jehožto mládence, což jich koli, jímají a do žalářů skrývají, že jsou dáni v loupež, aniž jest, kdo by [je] vytrhl, v rozchvátání, aniž jest, kdo by řekl: Navrať zase,
Iz 42,23 Kdo z vás ušima pozoruje toho, srozumívá tomu, aby se bedlivěji chtěl míti napotom?
Iz 42,24 Kdo vydal v potlačení Jákoba, a Izraele loupežníkům? Zdali ne Hospodin, proti němuž jsme zhřešili? Nebo nechtěli po cestách jeho choditi, aniž poslouchali zákona jeho.
Iz 42,25 A protož vylil na něj [s] prchlivostí hněv svůj, a násilé boje, a zapálil jej vůkol, a však nepoznal [toho]. Zapálil jej, pravím, a však nepřipustil toho k srdci.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz