^ Izaiáš
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 |41| 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66
Iz 41,1 Umlknětež přede mnou ostrovové, a národové nechať se ssilí, nechať přistoupí, [a] tu ať mluví. Přistupmež spolu k soudu.
Iz 41,2 Kdo vzbudil od východu spravedlivého, aby ho následoval? [Kdo] jemu podmanilnárody, a způsobil, aby nad králi panoval, vydav [je] jako prach meči jeho, [a] jako plevy rozptýlené lučišti jeho?
Iz 41,3 Sháněje se s nimi, prošel pokojně cestou, po níž nohama svýma nechodíval.
Iz 41,4 Kdo [to] spravil a učinil, povolávaje rodin od počátku? Já Hospodin, první i poslední, já sám.
Iz 41,5 Viděli ostrovové, a ulekli se, končiny země předěsily se, shromáždili se a sešli.
Iz 41,6 Jeden druhému pomáhal, a bratru svému říkal: Posilň se.
Iz 41,7 A tak posilňoval tesař zlatníka, vyhlazujícího kladivo tlučením na nákovadlí, říkaje: K sletování toto dobré jest. I utvrdil to hřebíky, aby se nepohnulo.
Iz 41,8 Ale ty, Izraeli služebníče můj, [ty] Jákobe, kteréhož jsem vyvolil, símě Abrahama, přítele mého,
Iz 41,9 Ty, kteréhož jsem vychvátil od končin země, nýbrž pominuv přednějších jejich, povolal jsem tě, řka tobě: Služebník můj jsi, vyvolil jsem tě, aniž jsem zavrhl tebe.
Iz 41,10 Nebojž se, nebo jsem já s tebou; nestrachujž se, nebo já jsem Bůh tvůj. Posilním tě, a pomáhati budu tobě, a podpírati tě budu pravicí spravedlnosti své.
Iz 41,11 Aj, zastydí se, a zahanbeni budou všickni, kteříž se zlobí proti tobě; v nic obráceni budou, a zahynou ti, kteříž tobě odporují.
Iz 41,12 Hledal-li bys jich, nenalezneš jich. Ti, kteříž se s tebou nesnadní, v nic obráceni budou, a na nic přijdou ti, jenž s tebou válčí.
Iz 41,13 Nebo já, Hospodin Bůh tvůj, ujal jsem tě za tvou pravici, a pravímť: Neboj se, já tobě pomáhati budu.
Iz 41,14 Neboj se, červíčku Jákobův, hrstko Izraelova, já spomáhati budu tobě, praví Hospodin, a vykupitel tvůj, Svatý Izraelský.
Iz 41,15 Aj, učinil jsem tě jako smyk i [s] zuby novými po obou stranách; pomlátíš hory, a zetřeš [je], a s pahrbky jako s plevami naložíš.
Iz 41,16 Převěješ je, v tom je vítr zachvátí, a vicher rozptýlí, ty pak plésati budeš v Hospodinu, v Svatém Izraelském chlubiti se budeš.
Iz 41,17 Chudé a nuzné, kteříž hledají vody, an jí není, jejichž jazyk žízní prahne, já Hospodin vyslyším, [já] Bůh Izraelský neopustím jich.
Iz 41,18 Vyvedu na vysokých místech řeky, a u prostřed rovin studnice; obrátím poušť v jezero vod, a zemi vyprahlou v prameny vod.
Iz 41,19 Nasadím na poušti cedrů, výborných cedrů, myrtoví, a olivoví; vysadím poušť jedlovím, jilmem, též i pušpanem,
Iz 41,20 Aby viděli, a poznali, a rozvažujíce, srozuměli, že to ruka Hospodinova učinila, a Svatý Izraelský [že] to stvořil.
Iz 41,21 Veďte při svou, praví Hospodin, ukažte mocné důvody své, dí král Jákobův.
Iz 41,22 Nechať přistoupí, a nechť nám oznámí to, což se státi má. Věci prvé stalé oznamte, abychom povážili v srdci svém, a poznali cíl jejich, aneb aspoň co jest budoucího, povězte nám.
Iz 41,23 Oznamte, co se budoucně státi má, a poznáme, že bohové jste. Pakli, učiňte něco dobrého neb zlého, abychom se děsili, když bychom to viděli spolu.
Iz 41,24 Aj, vy naprosto nic nejste, a dílo vaše tolikéž nic není; [protož] ohavnýť jest, kdo vás zvoluje.
Iz 41,25 Vzbudím od půlnoci, ten přitáhne, od východu slunce, [ten] svolá ve jménu mém, a oboří se [na] knížata jako na bláto, a pošlapá [je] jako hrnčíř hlinu.
Iz 41,26 Kdo oznámí od počátku, abychom věděli, aneb od starodávna, abychom řekli: Práv jest? Naprosto žádného není, kdo by oznámil, aniž jest kdo, ješto by se dal slyšeti, aneb ješto by slyšel řeči vaše.
Iz 41,27 Já jsem první, kterýž Sionu [předpovídám]: Aj, aj, teď jsou; a Jeruzalému: Zvěstovatele potěšených věcí dám.
Iz 41,28 Nebo vidím, že není žádného,není žádného mezi nimi rozumného; ač se jich otazuji, však neodpovídají slova.
Iz 41,29 Aj, všickni ti jsou marnost, za nic nestojí dílo jejich, vítr a daremní věc jsou slitiny jejich.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz