^ Izaiáš
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 |26| 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66
Iz 26,1 V ten den zpívána bude píseň tato v zemi Judské: Město máme pevné, [sám Bůh] spasením obdařil zdi a valy [jeho].
Iz 26,2 Otevřete brány, ať vejde národ spravedlivý, ostříhající všeliké pravdy.
Iz 26,3 Člověka spoléhajícího [na tě] ostříháš v pokoji; v pokoji, nebo v tebe doufá.
Iz 26,4 Doufejtež v Hospodina až na věky; nebo v Hospodinu, v Hospodinu [jest] skála věčná.
Iz 26,5 Ale obyvatele vysokých míst snižuje, města vyvýšeného ponižuje, ponižuje ho až k zemi, sráží je až do prachu.
Iz 26,6 Pošlapává je noha, nohy chudého, krokové nuzných.
Iz 26,7 Cesta spravedlivého jest upřímá; stezku spravedlivého vyrovnáváš.
Iz 26,8 Také na cestě soudů tvých, Hospodine, očekáváme na tě; ke jménu tvému a k rozpomínání se na tě [patří] žádost duše.
Iz 26,9 Duše má touží po tobě v noci, nýbrži duchem svým ve mně ráno tě hledám. Nebo když soudové tvoji dějí se na zemi, obyvatelé okršlku zemského učí se spravedlnosti.
Iz 26,10 Když se milost činí bezbožnému, neučí se spravedlnosti; v zemi pravosti neprávě činí, a nehledí na důstojnost Hospodinovu.
Iz 26,11 Hospodine, ačkoli vyvýšena jest ruka tvá, však toho nevidí. Uzříť a zahanbeni budou, závidíce lidu [tvému]; nadto i ohněm ty nepřátely své sehltíš.
Iz 26,12 Nám, Hospodine, způsobíš pokoj; nebo i všecko, cožkoli se dálo při nás, dělal jsi pro [dobré] naše.
Iz 26,13 Hospodine, Bože náš, panovaliť jsou nad námi páni jiní než ty, ([my však] toliko v tebe [doufajíce], rozpomínali jsme se na jméno tvé).
Iz 26,14 [Ale již] zemřevše, neoživouť, mrtví jsouc, nevstanouť, proto že jsi je navštívil, a vyplénil, i zahladil všecku památku jejich.
Iz 26,15 Rozmnožil jsi národ, ó Hospodine, rozmnožil jsi národ, [a] oslaven jsi, [ač jsi jej] byl vzdálil do všech končin země.
Iz 26,16 Hospodine, v úzkosti hledali tebe, vylévali prosby, když jsi je trestával.
Iz 26,17 Jako těhotná, blížíc se ku porodu, svírá se, křičí v bolestech svých, tak jsme byli před tváří tvou, Hospodine.
Iz 26,18 Počali jsme, svírali jsme se, jako bychom rodili vítr: [však] jsme žádného vysvobození nezpůsobili zemi, aniž padli obyvateléokršlku zemského.
Iz 26,19 Oživouť mrtví tvoji, těla mrtvá má vstanou. Prociťte a prozpěvujte, obyvatelé prachu. Nebo rosa tvá [jako] rosa [na] bylinách, ale bezbožné k zemi zporážíš.
Iz 26,20 Ej lide můj, vejdi do pokojů svých, a zavři dvéře své za sebou; schovej se na maličkou chvilku, dokudž nepřejde hněv.
Iz 26,21 Nebo aj, Hospodin béře se z místa svého, aby navštívil nepravost na obyvatelích země, a odkryje země zbité své, a nebude přikrývati více zmordovaných svých.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz