^ Izaiáš
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 |22| 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66
Iz 22,1 Břímě údolí vidění. Cožť se stalo, že jsi vystoupilo všecko na střechy,
Iz 22,2 Město plné hřmotu [a] hluku, město veselící se? Zbití tvoji nejsou zbiti mečem, ani zhynuli v boji.
Iz 22,3 Všecka knížata tvá rozprchla se napořád, od střelců svázána jsou. Což jich koli nalezeno jest v tobě, napořád svázáni jsou, zdaleka utíkají.
Iz 22,4 Protož jsem řekl: Ponechejte mne, ať hořekuji s pláčem, a neusilujte mne těšiti nad popléněním dcerky lidu mého.
Iz 22,5 Nebo jest den ssoužení, a pošlapání, a v mysli sevření ode Pána, Hospodina zástupů, v údolí vidění, [den] boření zdi, a křiku k horám.
Iz 22,6 Byltě zajisté Elam pochytil toul s vozy lidu vojenského, a Kir ukázal pavézu.
Iz 22,7 I stalo se, že nejvýbornější údolí tvá naplněna byla vozy, a vojáci silně položili se u brány,
Iz 22,8 A odkryto bylo zastření Judovo; však obrátilo jsi zřetel v ten den k zbrojné komoře.
Iz 22,9 I k zbořeninám města Davidova dohlédli jste, nebo mnohé byly, a shromáždili jste vody rybníka dolního.
Iz 22,10 Domy též Jeruzalémské sečtli jste, i pobořili, abyste utvrdili zed.
Iz 22,11 Udělali jste také stav mezi dvěma zdmi pro vody rybníka starého, aniž jste popatřili k Učiniteli jeho, a toho, kdo jej vzdělal od starodávna, neviděli jste.
Iz 22,12 Nadto když volal Pán, Hospodin zástupů, v ten den k pláči a k kvílení, a k lysině a k přepásání se žíní.
Iz 22,13 A aj, radost a veselí vaše zabijeti voly, a bíti ovce, jísti maso, a píti víno, [a říkati]: Jezme, píme, nebo zítra zemřeme.
Iz 22,14 Ale známéť jest [to] v uších mých, [praví] Hospodin zástupů. Protož nikoli vám nebude odpuštěna ta nepravost, až [i] zemřete, praví Pán, Hospodin zástupů.
Iz 22,15 Takto praví Pán, Hospodin zástupů: Jdi, vejdi k Sochitskému tomu, k Sobnovi správci domu, [a řekni:
Iz 22,16 Co ty zde máš? A koho zde máš, že jsi vytesal sobě zde hrob? Vytesals sobě na vysokém místě hrob svůj, a vystavěls na skále příbytek svůj.
Iz 22,17 Aj, Hospodin, kterýž tě přistřel, jakž na muže znamenitého náleží, a kterýž tě výborně přioděl,
Iz 22,18 Prudce tě zakulí [jako] kuli do země všelijak prostranné. Tam umřeš, tam i vozové slávy tvé, ó ohyzdo domu Pána svého.
Iz 22,19 A tak seženu tě s místa tvého, a s úřadu tvého svrhu tě.
Iz 22,20 I stane se v ten den, že povolám služebníka svého Eliakima syna Helkiášova,
Iz 22,21 A obleku jej v sukni tvou, a pasem tvým potvrdím ho, panování tvé také dám v ruku jeho. I bude za otce obyvatelům Jeruzalémským a domu Judovu,
Iz 22,22 A vložím klíč domu Davidova na rameno jeho. Když otevře, žádný nezavře, a když zavře, žádný neotevře.
Iz 22,23 A vbiji jej [jako] hřebík v místě pevném, a bude stolicí slávy domu otce svého.
Iz 22,24 I zavěsí na něm synové a dcery všecku slávu domu otce jeho, všecko nádobí, [i] to nejmenší, od nádobí, z něhož se pije, až do všech nádob vinných.
Iz 22,25 V ten den, praví Hospodin zástupů, pohne se hřebík, kterýž vbit byl v místě pevném, a vyťat bude, a spadne, odťato bude i břímě, kteréž jest na něm; nebo Hospodin mluvil.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz