^ Lukáš
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 |11| 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
L 11,1 I stalo se, když se na jednom místě modlil, když přestal, řekl jemu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
L 11,2 I řekl jim: Když se modlíte, říkejte: Otče náš, kterýž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přiď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi [tak] i na zemi.
L 11,3 Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
L 11,4 I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku svému. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
L 11,5 I řekl jim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
L 11,6 Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
L 11,7 A on vnitř jsa, odpověděl by: Nečiň mi nevole; dvéře již zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
L 11,8 Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, proto že jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikžkoli potřebuje.
L 11,9 I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
L 11,10 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
L 11,11 Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
L 11,12 Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
L 11,13 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
L 11,14 I vymítal dábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, mluvil ten němý. I divili se zástupové.
L 11,15 Ale někteří z nich pravili: Skrze Belzebuba, kníže ďábelské, vymítá ďábly.
L 11,16 A jiní pokoušejíce, znamení od něho hledali s nebe.
L 11,17 Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, i dům rozdvojený padá.
L 11,18 Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já skrze Belzebuba vymítám ďábly.
L 11,19 Jestliže já skrze Belzebuba vymítám ďábly, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
L 11,20 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť přišlo k vám království Boží.
L 11,21 Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
L 11,22 Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
L 11,23 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
L 11,24 Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
L 11,25 A přijda, nalezne vymetený a ozdobený.
L 11,26 Tehdy jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších, než jest sám, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
L 11,27 I stalo se, když on to mluvil, že pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
L 11,28 On pak řekl: Anobrž blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží, a ostříhají jeho.
L 11,29 A když se zástupové scházeli k němu, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, ale znamení jemu nebude dáno, než znamení to Jonáše proroka.
L 11,30 Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
L 11,31 Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto.
L 11,32 Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázaní Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto.
L 11,33 Žádný rozsvítě svíci, nepostaví [jí] do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
L 11,34 Svíce těla jest oko. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, i tělo tvé tmavé bude.
L 11,35 Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
L 11,36 Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
L 11,37 A když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
L 11,38 Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
L 11,39 I řekl Pán jemu: Nyní vy farizeovépovrchu konvice a misy čistíte, ale to, cožvnitř jest u vás, plno jest loupeže a nešlechetnosti.
L 11,40 Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
L 11,41 Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
L 11,42 Ale běda vám farizeům, že desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží. Tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
L 11,43 Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
L 11,44 Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, a lidé chodíce po nich, nevědí.
L 11,45 I odpověděv jeden z zákonníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
L 11,46 A on řekl: I vám zákonníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
L 11,47 Běda vám, proto že vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
L 11,48 A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců svých. Nebo oni zajisté zmordovali je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
L 11,49 Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch [některé] mordovati budou, a [jiné] vyháněti,
L 11,50 Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
L 11,51 Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno [jí] bude od pokolení tohoto.
L 11,52 Běda vám zákonníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
L 11,53 A když jim to mluvil, počali zákonníci a farizeové přísně na něj dotírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati.
L 11,54 Úklady činíce jemu, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz