^ Lukáš
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 |23| 24
L 23,1 Tehdy povstavši všecko množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
L 23,2 A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
L 23,3 Pilát pak otázal se ho, řka: Jsi-liž ty král ten Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
L 23,4 I dí Pilát předním kněžím {biskupům} a zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
L 23,5 Oni pak více se silili, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
L 23,6 Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
L 23,7 A když zvěděl, že by byl z panství Heródesova, poslal jej k Heródesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
L 23,8 Heródes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, proto že mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div uzří od něho učiněný.
L 23,9 I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
L 23,10 Stáli pak přední kněží {biskupové} a zákonníci, tuze na něj žalujíce.
L 23,11 A pohrdna jím Heródes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
L 23,12 I učiněni jsou přátelé Pilát s Heródesem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
L 23,13 Pilát pak svolav přední kněží {biskupy} a úřadné osoby i lid,
L 23,14 Řekl jim: Dali jste mi tohoto člověka, jako by lid odvracel, a aj, já před vámi vyptávaje se [ho], žádné viny jsem nenalezl na tom člověku v tom, což na něj žalujete.
L 23,15 Ano ani Heródes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
L 23,16 Protože potrestaje, propustím ho.
L 23,17 Musil pak propouštívati jim jednoho v svátek.
L 23,18 Protož zkřiklo spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabáše.
L 23,19 Kterýž byl pro bouřku nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
L 23,20 Tedy Pilát opět mluvil, chtěje propustiti Ježíše.
L 23,21 Oni pak vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj.
L 23,22 A on potřetí řekl jim: Což pak zlého učinil tento? Žádné příčiny smrti nenalezl jsem na něm. Protož potresce, propustím ho.
L 23,23 Oni pak předce dotírali křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich i předních kněží {biskupů}.
L 23,24 Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
L 23,25 I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
L 23,26 A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby nesl za Ježíšem.
L 23,27 [I] šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréž plakaly a kvílily ho.
L 23,28 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
L 23,29 Nebo aj, dnové jdou, v nichž řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
L 23,30 Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás.
L 23,31 Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
L 23,32 Vedeni pak byli i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
L 23,33 A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
L 23,34 Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali los.
L 23,35 I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata {biskupové} s nimi, řkouce: Jinýmť spomáhal, nechať pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
L 23,36 Posmívali se pak jemu i žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
L 23,37 A říkajíce: Jsi-li ty král ten Židovský, spomoziž sám sobě.
L 23,38 A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
L 23,39 Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
L 23,40 A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ani ty se Boha nebojíš, ješto jsi v témž potupení?
L 23,41 A my zajisté spravedlivě, nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
L 23,42 I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
L 23,43 I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
L 23,44 A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
L 23,45 I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se napoly.
L 23,46 A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
L 23,47 A viděv centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
L 23,48 A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
L 23,49 Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, hledíce na to, i ženy, kteréž byly přišly za ním z Galilee.
L 23,50 A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
L 23,51 Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýž také očekával království Božího;
L 23,52 Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo.
L 23,53 A složiv je, obvinul v kment, a pochoval je v hrobě vytesaném, v kterémž ještě nikdy nebyl žádný pochován.
L 23,54 A byl den připravování, a sobota se začínala.
L 23,55 Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly z Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
L 23,56 Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podlé přikázaní.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz