^ Job
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 |13| 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jb 13,1 Aj, všecko [to] vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
Jb 13,2 Jakož vy znáte [to], znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
Jb 13,3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným [o] svou při jednati budu.
Jb 13,4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
Jb 13,5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
Jb 13,6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
Jb 13,7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
Jb 13,8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
Jb 13,9 Zdaž [vám to] k dobrému [bude], když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
Jb 13,10 [V pravdě žeť] vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby [jeho] šetřiti.
Jb 13,11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
Jb 13,12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, [a] hromadám bláta vyvýšení vaše.
Jb 13,13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
Jb 13,14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
Jb 13,15 By mne i zabil, což bych [v něho] nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
Jb 13,16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
Jb 13,17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou [pusťte] v uši své.
Jb 13,18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
Jb 13,19 Kdo [jest], ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
Jb 13,20 Toliko té dvoji věci, [ó Bože], nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
Jb 13,21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
Jb 13,22 Zatím povolej [mne], a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
Jb 13,23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
Jb 13,24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Jb 13,25 Zdaliž list [větrem] se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
Jb 13,26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
Jb 13,27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
Jb 13,28 Ješto člověk jako hnis kazí se, [a] jako roucho, kteréž jí mol.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz