^ Job

1 2 3 4 5 6 7 8 |9| 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jb 9,1 Odpověděv pak Job, řekl:
Jb 9,2 I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
Jb 9,3 A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti [ani na] jedno z tisíce [slov].
Jb 9,4 Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
Jb 9,5 On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
Jb 9,6 On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
Jb 9,7 On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
Jb 9,8 On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
Jb 9,9 On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a [hvězdy] skryté na poledne.
Jb 9,10 On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
Jb 9,11 Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
Jb 9,12 Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
Jb 9,13 Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, [jakkoli] mocní.
Jb 9,14 Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
Jb 9,15 Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, [ale] před soudcím svým pokořiti se budu.
Jb 9,16 [Ač] bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
Jb 9,17 Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
Jb 9,18 Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
Jb 9,19 Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
Jb 9,20 Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; [pakli] za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
Jb 9,21 Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
Jb 9,22 Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, [že] upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
Jb 9,23 Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
Jb 9,24 Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
Jb 9,25 Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
Jb 9,26 Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
Jb 9,27 Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
Jb 9,28 Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
Jb 9,29 Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
Jb 9,30 [Ano] bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
Jb 9,31 Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní [i to] roucho mé.
Jb 9,32 Nebo [Bůh] není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
Jb 9,33 Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
Jb 9,34 [Kdyby] odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
Jb 9,35 Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není [toho] tak při mně.

^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz