^ Job

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 |36| 37 38 39 40 41 42
Jb 36,1 Zatím přidal Elihu, a řekl:
Jb 36,2 Postrp mne maličko, a oznámímť [šíře]; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
Jb 36,3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
Jb 36,4 V pravdě, žeť ne[budou] lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího [máš mne] s sebou.
Jb 36,5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž [svých] zamítá; silný jest, [a] srdce udatného.
Jb 36,6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
Jb 36,7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
Jb 36,8 Pakli by poutami sevříni [byli], zapleteni jsouce provazy ssoužení:
Jb 36,9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
Jb 36,10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví [jim], aby se navrátili od nepravosti.
Jb 36,11 Uposlechnou-li a budou-li [jemu] sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
Jb 36,12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
Jb 36,13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž [k němu] volají, když by je ssoužil.
Jb 36,14 [Protož] umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
Jb 36,15 Vytrhuje, [pravím], ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
Jb 36,16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti [na] širokost, kdež není stěsnění, a [byl by] pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
Jb 36,17 Ale [ty] zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo [na tě] dochází.
Jb 36,18 Jistě strach, aby tě neuvrhl [Bůh] u [větší] ránu, tak že by [jakkoli] veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
Jb 36,19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? [Jistě] ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly [neb] moci [tvé].
Jb 36,20 Nechvátejž [tedy] k noci, [v kterouž] odcházejí lidé [na] místo své.
Jb 36,21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
Jb 36,22 Aj, Bůh silný nejvyšší [jest] mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
Jb 36,23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo [jemu] smí říci: Činíš nepravost?
Jb 36,24 Pamětliv buď [raději], abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
Jb 36,25 Kteréž, [pravím], všickni lidé vidí, [na něž] člověk patří zdaleka.
Jb 36,26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že [ho] nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
Jb 36,27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, [kteréž] vylévají déšť z oblaků jeho,
Jb 36,28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
Jb 36,29 (Anobrž vyrozumí-li [kdo] roztažení oblaků, [a] zvuku stánku jeho,
Jb 36,30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
Jb 36,31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, [a též] dává pokrmu hojnost.
Jb 36,32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje [mu ukrývati se] za to, co je potkává.)
Jb 36,33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když [pára] zhůru vstupuje.

^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz