^ Job
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 |31| 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jb 31,1 Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
Jb 31,2 Nebo jaký [jest] díl od Boha s hůry, aneb dědictví [od] Všemohoucího s výsosti?
Jb 31,3 Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
Jb 31,4 Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
Jb 31,5 Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
Jb 31,6 Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
Jb 31,7 Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
Jb 31,8 [Tedy co] naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
Jb 31,9 Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
Jb 31,10 Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
Jb 31,11 Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
Jb 31,12 Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
Jb 31,13 Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
Jb 31,14 Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
Jb 31,15 Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A [ne]sformoval nás hned v životě jeden a týž?
Jb 31,16 Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
Jb 31,17 A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li [i] sirotek z ní?
Jb 31,18 Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako [u] otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
Jb 31,19 Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
Jb 31,20 Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
Jb 31,21 Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
Jb 31,22 Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
Jb 31,23 Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
Jb 31,24 Skládal-li jsem [v] zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
Jb 31,25 Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že [ho] množství nabyla ruka má?
Jb 31,26 Hleděl-li jsem na světlost [slunce] svítícího, a na měsíc spanile chodící,
Jb 31,27 Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
Jb 31,28 I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych [tím] zapíral Boha silného nejvyššího.
Jb 31,29 Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
Jb 31,30 Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
Jb 31,31 Jestliže neříkala čeládka má: [Ó by nám] dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
Jb 31,32 [Nebo] vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
Jb 31,33 Přikrýval-li jsem jako [jiní] lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
Jb 31,34 A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
Jb 31,35 Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. [Ale] aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
Jb 31,36 [Víť Bůh], nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
Jb 31,37 Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
Jb 31,38 Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
Jb 31,39 Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
Jb 31,40 Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. Skonávají se slova Jobova.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz