^ Job
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 |20| 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jb 20,1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
Jb 20,2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
Jb 20,3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
Jb 20,4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil [Bůh] člověka na zemi,
Jb 20,5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce [jen] na chvílku?
Jb 20,6 Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
Jb 20,7 Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
Jb 20,8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
Jb 20,9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
Jb 20,10 Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
Jb 20,11 Kosti jeho naplněny jsou [hříchy] mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
Jb 20,12 A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, [a] chová ji pod jazykem svým;
Jb 20,13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
Jb 20,14 [Však] pokrm ten ve střevách jeho promění se; [bude jako] žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
Jb 20,15 Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
Jb 20,16 Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
Jb 20,17 Neuzří pramenů potoků [a] řek medu a másla.
Jb 20,18 Navrátí úsilé [cizí], a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude [na ně] vesel.
Jb 20,19 Nebo utiskal [a] opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
Jb 20,20 Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
Jb 20,21 Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
Jb 20,22 Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
Jb 20,23 By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj [Bůh] prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude [i] na pokrm jeho.
Jb 20,24 Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
Jb 20,25 [Střela] vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; [a] když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
Jb 20,26 Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
Jb 20,27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
Jb 20,28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
Jb 20,29 Tenť [jest] podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz