^ Job
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 |34| 35 36 37 38 39 40 41 42
Jb 34,1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
Jb 34,2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Jb 34,3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
Jb 34,4 Soud sobě zvolme, [a] vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Jb 34,5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
Jb 34,6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
Jb 34,7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
Jb 34,8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
Jb 34,9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
Jb 34,10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
Jb 34,11 Nebo [on podlé] skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
Jb 34,12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Jb 34,13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Jb 34,14 Kdyby se na něj obrátil, [a] ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
Jb 34,15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
Jb 34,16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
Jb 34,17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
Jb 34,18 Zdaliž [sluší] králi říci: Ó nešlechetný, [a] šlechticům: Ó bezbožní?
Jb 34,19 [Mnohem méně tomu], kterýž nepřijímá osob knížat, aniž [u něho] má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
Jb 34,20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou [lidskou].
Jb 34,21 Nebo oči jeho [hledí] na cesty člověka, a všecky kroky jeho [on] spatřuje.
Jb 34,22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
Jb 34,23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
Jb 34,24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
Jb 34,25 Nebo zná skutky jejich; pročež [na ně] obrací noc, a potříni bývají.
Jb 34,26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
Jb 34,27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
Jb 34,28 Aby [dokázal], že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
Jb 34,29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?)Tak [celý] národ, jako i [každého] člověka jednostejně,
Jb 34,30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
Jb 34,31 Jistě žeť k Bohu silnému [raději toto] mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
Jb 34,32 Mimo to, [ne]vidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
Jb 34,33 [Nebo] zdali vedlé tvého [zdání] odplacovati má, že bys ty [toho] neliboval, že bys [ono] zvoloval, a ne on? Pakli co víš [jiného], mluv.
Jb 34,34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Jb 34,35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
Jb 34,36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání [nám jako] lidem nepravým,
Jb 34,37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi [také jen] chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz