^ Žalmy
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 |107| 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150
Ž 107,1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
Ž 107,2 Nechť [o tom] vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
Ž 107,3 [A] shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
Ž 107,4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
Ž 107,5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
Ž 107,6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
Ž 107,7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
Ž 107,8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Ž 107,9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
Ž 107,10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
Ž 107,11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
Ž 107,12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
Ž 107,13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
Ž 107,14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
Ž 107,15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Ž 107,16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
Ž 107,17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
Ž 107,18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
Ž 107,19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Ž 107,20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
Ž 107,21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Ž 107,22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
Ž 107,23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
Ž 107,24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
Ž 107,25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
Ž 107,26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
Ž 107,27 Motají se a nakloňují jako opilý, [a] všecko umění jejich mizí.
Ž 107,28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Ž 107,29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
Ž 107,30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
Ž 107,31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
Ž 107,32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
Ž 107,33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
Ž 107,34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
Ž 107,35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
Ž 107,36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města [k] bydlení.
Ž 107,37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, [a] shromažďují sobě užitek úrody.
Ž 107,38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
Ž 107,39 A [někdy] pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
Ž 107,40 [Když] vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
Ž 107,41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
Ž 107,42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
Ž 107,43 [Ale] kdo jest [tak] moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz