^ Žalmy
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 |31| 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150
Ž 31,1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne.
Ž 31,2 Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval.
Ž 31,3 Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne.
Ž 31,4 Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi.
Ž 31,5 V ruce tvé poroučím ducha svého, [nebo] jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný [a] věrný.
Ž 31,6 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám.
Ž 31,7 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, [a] poznal jsi v ssoužení duši mou.
Ž 31,8 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, [ale] postavil jsi na širokosti nohy mé.
Ž 31,9 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj.
Ž 31,10 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly.
Ž 31,11 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým [jsem] strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou.
Ž 31,12 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená.
Ž 31,13 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou.
Ž 31,14 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.
Ž 31,15 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají.
Ž 31,16 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své.
Ž 31,17 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle.
Ž 31,18 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou.
Ž 31,19 [Ó] jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, [a kterouž] jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými.
Ž 31,20 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je [jako] v stanu před jazyky svárlivými.
Ž 31,21 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své [jako] v městě ohraženém.
Ž 31,22 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal.
Ž 31,23 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, [neboť] ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí.
Ž 31,24 Zmužile sobě čiňte, (a posilní [Bůh] srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz