^ Žalmy
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 |35| 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150
Ž 35,1 [Žalm] Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
Ž 35,2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
Ž 35,3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
Ž 35,4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
Ž 35,5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
Ž 35,6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
Ž 35,7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali [jámu] duši mé.
Ž 35,8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
Ž 35,9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
Ž 35,10 [A tuť] všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z [moci toho], kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
Ž 35,11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
Ž 35,12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti [mne chtíce],
Ž 35,13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
Ž 35,14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
Ž 35,15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně [i ti] nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali [mi], a nemlčeli.
Ž 35,16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
Ž 35,17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
Ž 35,18 [I] budu tě oslavovati v shromážděnívelikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
Ž 35,19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
Ž 35,20 Neboť nemluví [ku] pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
Ž 35,21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, [jižť] vidí oko naše.
Ž 35,22 Vidíš [ty to], Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
Ž 35,23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k [obhájení] pře mé.
Ž 35,24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
Ž 35,25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
Ž 35,26 [Ale] ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
Ž 35,27 Ti [pak], kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
Ž 35,28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz