^ Žalmy
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 |22| 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150
Ž 22,1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
Ž 22,2 Bože můj, přes [celý] den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
Ž 22,3 Ty zajisté [jsi] svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
Ž 22,4 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
Ž 22,5 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
Ž 22,6 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
Ž 22,7 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, [říkajíce]:
Ž 22,8 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
Ž 22,9 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
Ž 22,10 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
Ž 22,11 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
Ž 22,12 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní [volové] z Bázan obstupují mne.
Ž 22,13 Otvírají na mne ústa svá, [jako] lev rozsapávající a řvoucí.
Ž 22,14 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
Ž 22,15 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
Ž 22,16 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
Ž 22,17 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni [pak] hledí na mne, a dívají se mi.
Ž 22,18 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
Ž 22,19 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
Ž 22,20 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
Ž 22,21 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
Ž 22,22 [I] budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, [řka]:
Ž 22,23 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
Ž 22,24 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá [jej].
Ž 22,25 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
Ž 22,26 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
Ž 22,27 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
Ž 22,28 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
Ž 22,29 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
Ž 22,30 Símě [jejich] sloužiti mu bude, [a] přičteno bude ku Pánu v každém věku.
Ž 22,31 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo [ji skutkem] vykonal.
^ help version 0.7 7.11.2010 biblequiz.wz.cz